Pravá blondýnka 3

Připadám si jako čtvrtý člen východoněmecké štafety ve složení Manfred Kokot, Jurgen Vogel, Jens Grosspitch, která běžela 4x100 metrů na ME v Praze v roce 1974. Proč já na to koukám?

Výchovný a líbivý film pro desetileté slečny, kterým se z nějakého důvodu nelíbí brunetka Hannah Montana... Není co dodat - je to přímočaré, bez invence, překvapení, naprosto předvídavé a v obsazení jsou Bčkové hvězdy, od kterých prostě přirozené herectví očekávat nelze..

V poslednej dobe sa mi začínajú tieto naivné barbi blondínky páčiť. Hlavne tie starosti, čo si obliecť, ako výhodne nakúpiť (oblečenie samozrejme) a diskutovať o odtieňoch rúžovej. Pre mňa neznámy svet. V našich končinách sa skôr riešia bežné veci ako strata zamestnania, alkoholizmus, zložité vťahy, bieda, nábeh na cirózu pečene a podobne. O čom to je? Dve blondínky idú do Kalifornie študovať, klasicky sa snažia zapadnúť, ale najbohatšia a najzazobanejšia spolužiačka v nich cíti konkurenciu a tak im znepríjemňuje život. Na škole. A i mimo nej. Dobrá blbosť že? Podľa hodnotení som čakal katastrofu a predstavte si, mne to také zlé neprišlo. Ako hej, fakt zlý film, ale berte to ako totálnu oddychovku, ktorá konečne nie je o tom klasickom námete byť čo dva dni sejmutý na nejakom mejdane s uzatvorenou stávkou, že do týždňa niekoho klofnem. Trebars aj soba či losa či čo to je. Dokonca to malo aj taký naivný zaujímavý prvok v podobe vyšetrovania či netypickú love story Mexikánky a dejepisára. Plus nejaké tie historické vyjasnenia ohľadom anglicko-americkej spolupráce. Jediné čo ma trošku zarazilo, kde sa len v tej zlatej tváričke Tiffany bralo toľko krutosti a tiež ten škaredý akt plánovania pomsty od tiež zlatučkej tváričky Ashley. Inak klasický happy end, čo ja rád. Fakt to nebolo tak príšerné ako to všetci tvrdia. Ale už musím niečo zo sebou robiť, kedže pozerám túto hodnotnú kinematografiu v poslednej dobe trocha moc, no ale myslím a utešujem sa tým, že tá moja prepitá hlavička sa už viac zdeformovať nedá

KK (Kravózní Koeficient) je 9,5 z 10. Film o dvou zmalovaných, obarvených, vyhastrošených čůzách, který nesnáší místní nána, co sebe považuje za papeže a všemu tomu šéfuje obstarožní bréca. Aneb o krafách, pro krafy. Co chtít víc, že?