Díky za čokoládu

Klasické drama režiséra Claude Chabrola, kdy děj pozvolna plyne k očekávanému konci. Film se více zabývá vykreslením jednotlivých postav a jejich vztahů než kriminálním dějem. Mně se to líbilo, zvláště Jacques Dutronc a Isabelle Huppertová.

Tak tenhle film bych asi nedokoukala, kdybych si ho pouštěla doma. Já ho viděla, ale ve škole na hodině francoužštině. Rozkoukali jsme ho už minulý rok a tenhle jsme to dokončili. No.. Zvláštní příběh, dalo se to dokoukat, ale.. Ten pohřební pochod byl děsivý. Opravdu jsem ho nemohla vystát. A ještě ten konec. Tam tedy bylo supr, jak si sedl za klavír a začal pohřební pochod hrát, ale.. Zlobíš se? Ona se ho jen tak zeptá, jestli se zlobí, potom, co všechno udělala. Nějaké scény docela nepochopitelné, podle mě by se takhle lidé nezachovali, jen tedy některé speciální postavy, jako ty v tomto filmu. Říkám si, jestli nedávám až moc dobré hodnocení, ale na druhou stranu jsme na francoužštině zhlédli už mnoho filmů a tento byl zatím asi nejlepší z nich (když nepočítám Rattatouile).