Vzájemná objetí

Tenhle film mě dvakrát nezaujal kromě hereckého obsazení. Celkem neobvyklá dvojce Michelle Pfiffer a Ashton Kutcher.Oba herci hráli rozhodně v mnoha lepších filmech než byl tenhle.

Možná je třeba pochopit, že celý tento snímek se táhne právě tak, jako se táhne smutek, který zasáhl Waltera a Lindu. Oběma jsem jim věřila, co prožívají a jak se cítí.Je to dobrý příběh a stejně dobré je i filmové zpracování.

Jí zabili manžela, jemu zabili sestru. Setkají se na skupinové terapii a pak už se nám tu odvíjí propletenec lidských osudů obou hrdinů, doplněný jeho matkou a jejím hluchoněmým synem. Rozhodně nejsem zarytý fanoušek Ashtona Kutchera, protože zase tolik filmů s ním jsem neviděla. Tady mě ale přesvědčil, že v něm to "něco" dříme a on se to snaží probudit. A oč těžší to má, že ve filmu mu zrovna pusa nejede, takže neverbální komunikaci si tu procvičil vskutku dobře. Na Michelle Pfeiffer semtam chyběla tuna make-upu, což jí na důvěryhodnosti hrané role ještě přidalo. Přesto se mi zdá, že diváka od půli filmu vedou k tomu, že si sám bude přát šťastný a veselý konec. Naštěstí to tak doslova nedopadne, posuďte sami.

Hodně zvláštní film. Ani nevím pořádně, co si o tom mám myslet. Ashton Kutcher tady má velice zvláštní roli, ale rozhodně jsem s oběma viděla filmy lepší. To souhlasím. Ale něco na tom bylo, co mě zaujalo.