Křesadlo

Jako malej jsem odcházel skoro na začátku, kde je ten zdlouhavý monolog. Ani dnes na této pohádce nevidím nic převratného. Uměle natahovaný děj je navíc dost stagnující. No, každému se líbí něco jiného, já to podruhé nemusím. No, ale něco málo dám. Andersen prostě není pro mne a nikdy nebyl.

Letitá černobílá inscenace s vůní dětského opojení před televizní obrazovkou. Tuhle pohádku jsem mívala moc ráda, už kvůli těm tajuplným psím očím, které mě tenkrát doslova fascinovaly. Takový jednoduchý trik, ale 100% účinný. A s ním spojená krásně "andersenovsky" pohádková atmosféra, která ani po letech nestihla vyvanout...

Dokonalá ukázka toho, jak dobře napsaná a skvěle zahraná pohádka se dokáže obejít bez barev, v jednoduchých až skoro ošizených dekoracích. Jako mnohá díla z konce 60. let tato pohádka zmizela v tv archivech a objevila se až po sametové revoluci. V obsazení pak chybí role "Pikolík", kterou zahrál Zdeněk Sedláček (1) - hledejte jej dle databáze FDB - ale Křesadlo není ve výčtu jeho rolí doplněno ani zde.