Alchymista

Na hrad knížete Fridricha se sjíždějí mnozí cestovatelé a dobrodruzi - jedním z nich je i alchymista Sendivius, který o sobě tvrdí, že ovládá tajemství transmutace. Je varován, že nepovede-li se mu to, skončí v hradním žaláři, kde už dlí jeho předchůdce Thomas Seton. Ten ono tajenství zná také, ale odmítá je knížeti prozradit. Sendivius přistupuje k pokusu, ale když se z tyglíku začne valit štiplavý dým, kníže z místnosti utíká. Aby zabránil povodu, nechá však před dveřmi ozbrojenou stráž. Druhý den mu Sendivius podává kousek ryzího zlata... Kníže je přesvědčen o jeho magických schopnostech a jmenuje jej svým dvorním alchymistou. Podvoluje se dokonce i jeho žádosti a propouští Setona z vězení. Bývalý dvorní mág, Karl von Lotz, mezitím pátrá v Sendivojově příbytku a nachází důkaz o tom, že Sendivius je pouhý podvodník. Platí za to životem, ale stihne vše ještě říct knížeti. Ten zuří a slibuje Sendivojovi pomstu - Sendivius už ale na hradě není. Na křídlech vlastní konstrukce odlétá do Setonovy jeskyně a snaží se z něj vymámit jeho tajemství. Seton už ale stojí na prahu smrti, a tak zamumlá jen pár posledních slůvek. Z nich Sendivius pochytí jenom jméno Setonovy ženy a zmínku o daleké poušti a dunách. Sendivius se tedy vydává na cestu za Setonovou manželkou a netuší, že mu je v patách Frederikův špeh von Rumpf. Ženu sice najde, ale ta o manželově tajemství nic neví. Zato se Sendivius dozvídá o smrti své vlastní ženy a syna, kteří zemřeli po pokousání záhadným vzteklým psem. Zdrcený Sendivius vstupuje do kláštera, ale ani tady se nevzdává svého hledání... Vydává se na cstu k dunám a když jich konečně dosáhne, rozestupují se mu pod nohama a Sendivius se ocitá uvnitř vesmírné lodi. Setkává se tam s Rumpfem a létající talíř je oba unáší do neznáma...