Od roku 1995, kdy natočil Rozum a cit, se režisér Ang Lee (pocházející z Tchaj-wanu) s přehledem pohybuje v anglosaském kulturním prostoru. Podobně jako jeho Ledová bouře, situovaná do „roku aféry Watergate“ (1973) se i snímek Zažít Woodstock odehrává v přelomové éře, těsně svázané s rebelskými 60. lety, jejichž ozvuky filmař pocítil v polovině 70. let, kdy začal v USA studovat. Jeho nový projekt se odehrává během léta 1969 a líčí okolnosti vzniku nejslavnějšího hudebního festivalu Woodstock, který se uskutečnil od 15. do 17. srpna 1969 pod širým nebem poblíž městečka Bethel (v oblasti Catskills ve státě New York), vzdáleného 69 km od Woodstocku. – Hořká komedie podle autobiografické knihy Elliota Tibera využívá jako inspiraci i legendární celovečerní dokument Michaela Wadleigha Woodstock (1970 - TV). Navzdory tomu však divák – na rozdíl od půl milionu účastníků samotné akce – vůbec nepřijde do přímého kontaktu s hudebními vystoupeními. Písně pronikají do vyprávění pouze v útržcích, v podkresu nebo jako nespecifikovaný vzdálený hluk. Snímek tak stěží uspokojí fanoušky, očekávající hudební podívanou, natočenou ke 40. výročí konání festivalu. – Hrdinou vyprávění je mladý homosexuální výtvarník Elliot, který si příjmení Teichberg změnil na Tiber a který se nemůže postavit na vlastní nohy kvůli rodičům, za něž řeší problémy zadluženého motelu. S existenčními potížemi se ovšem potýkají i ostatní obyvatelé zapadlého letoviska White Lake, obydleného převážně židovskými imigranty. Elliot, vlastnící povolení na malou kulturní akci, osloví organizátory velkého festivalu, kterým nevyšlo jednání s místní samosprávou v původně vybraném Woodstocku ani v nedalekém Wallkillu. Akce se sice nakonec koná na pastvinách farmáře Maxe Yasgura, do motelu Teichbergových však pořadatelé umístí svůj hlavní stan. Elliot zůstává jejich spojkou s místními obyvateli, kteří se jen obtížně smiřují s „invazí hippies“ (do okolí Bethelu nakonec dorazilo půl milionu návštěvníků). – Autoři sledují Woodstock z perspektivy mladíka, který si na pozadí hektických událostí musí vyřešit vlastní problémy; získává posléze odstup od rodičů, hlavně od nesnesitelné matky, a ujasní si svou sexuální orientaci. Ang Lee se scenáristou Jamesem Schamusem se tu decentně vyjadřují hned ke dvěma americkým menšinám: židovské a (podobně jako ve Zkrocené hoře) homosexuální. - Zajímavý film se opírá o pečlivě vystiženou atmosféru a o znamenitě herecké výkony (dvě mezní polohy ženství zosobňují Imelda Stauntonová v roli hrdinovy matky a Liev Schreiber jako transvestita Vilma).
-ap-, Filmový přehled 2009/10
