Zámek

Adaptace stejnojmenného románu Franze Kafky v režii uznávaného ruského režiséra Alekseje Balabanova je výraznou paralelou k situaci v někdejší ruské společnosti, která je i dlouho po rozpadu Sovětského svazu zahlcená nesmyslnou a všudypřítomnou byrokracií. Zeměměřič K. přichází do neznámé vesnice, kde má nastoupit do služeb na zámku. Ale není to tak jednoduché, jak se původně zdálo - do zámku se nelze dostat. Hledá pomoc u obyvatel vesnice, ale řešení je v nedohlednu. Navíc se tu cítí jako absolutní cizinec a vydědenec. Ničemu pořádně nerozumí a lidé se k němu chovají velmi podivně. Žije ve stavu neustálé nejistoty. Vůbec neví, na čem je a čím víc se snaží věci vyjasnit, tím více se zamotává do klubka útržkovitých informací a domněnek. Časem se mu podaří zjistí, že ve vesnici je jen omylem. Došlo k úřednické chybě a ve skutečnosti ho vůbec nepotřebují. Nikam nepatří a jediné řešení celé krize - zámek - se ještě vzdálil. Ale K. se nevzdá a hledá dál. Ani neshody mezi ním a jeho milou Frídou, ve které viděl možnost, jak se dostat na zámek, ho nezastaví. Tvrdohlavou snahou se dopracuje až k rozhovoru s důležitými úředníky, jejichž pracovní náplň je zároveň zbytečná i důležitá - rozhodují o životě lidí na základe malicherností... Pro režiséra Alexeje Balabanova (1959) - absolventa kurzů scenáristiky a režie v Moskvě (1990) a tvůrce kultovních akčních filmů Bratr (Brat, 1997, soutěžní snímek na MFF KV) a Brat 2 (Bratr 2, 2000) - je nemožnost dosažení reálného cíle výraznou paralelou k situaci v někdejší ruské společnosti, která je i dlouho po rozpadu Sovětského svazu zahlcená nesmyslnou a všudypřítomnou byrokracií, (pb) katalog 1. Festivalu nad řekou