Zajatci jedné noci

Příběh náhodného setkání mladého muže a ženy, jejichž letmý milostný vztah prožitý v nočním Buenos Aires se rozplyne s přicházejícím rozedněním. Snímek byl výrazně ovlivněn poetikou nové vlny a přinesl mimo jiné nový pohled na zobrazení prostředí velkého města. Jednou z nejpříznačnějších charakteristik filmů tzv. nové vlny (ať již jde o Nouvelle vague, Nový německý film, Cinema nuovo brasileiro či českou novou vlnu) je zavedení nových modelů, které - ačkoli bývaly přítomny v klasickém filmu již dříve - zde získávají nové rozměry a potenciál. Motiv tuláctví je jedním z nich. Jde o to ukazovat bytosti postrádající směr, pevný cíl, prostor pro existenci. Podobně jako v případě Antonioniho hrdinů, se také osamocené postavy filmu Zajatci jedné noci potkávají zcela nahodile. Tak je tomu v případě muže, jenž přežívá díky občasné práci, a ženy-kabaretiérky. Osudy těchto dvou osamocených duší se krátce protínají jedné noci v Buenos Aires. Se svítáním se ale nepravděpodobná láska obou hrdinů rozplyne, jakoby nikdy neexistovala.V tomto snímku také vznikl nový pohled na natáčení a zachycení ducha místa a města a Buenos Aires bylo na plátno přeneseno v takové podobě, jako ještě nikdy předtím. katalog 1. Festivalu nad řekou