Patagonie

Snímek zachycuje jednu z nejtragičtějších událostí v dějinách Argentiny, povstání zemědělských dělníků, které vyústilo v krveprolití více než dvou tisíc povstalců. Po skončení diktatury generála Lanusseho (mezi léty 1971 až 1973) se v souvislosti s návratem Juana Peróna z nuceného exilu v kinematografii prosazují témata namířená proti útlaku a tyranii. V tomto období vzniklo několik nejdůležitějších titulů argentinského politického filmu, mezi nimi i Bojující Patagónie. Snímek vypráví za použití prostředků „obrazu akce" o stávce argentinských vozků ve dvacátých letech minulého století, která vyvrcholila krvavým zásahem armády vůči civilistům jedním z nejhorších masakrů, jaké se nesmazatelně zapsaly do dějin Argentiny. Přes dva tisíce zemědělských dělníků, požadujících důstojné mzdy, bylo zabito, když se postavili svým anglickým pánům a jejich domácím spojencům ve snaze zformovat vlastní odbory, aby mohli hájit své zájmy. Po nastolení ještě krvavější diktatury v roce 1976 byl film stažen z distribuce. Znovu byl promítán až po obnovení demokracie v roce 1983. Snímek zachycuje jednu z nejtragičtějších událostí v dějinách Argentiny, povstání zemědělských dělníků, které vyústilo v krveprolití více než dvou tisíc povstalců. katalog 1. Festivalu nad řekou