Nápad natočit s Haroldem komedii z univerzitního prostředí nárokuje jeho původní producent Hal Roach (s nímž se ovšem pracovně rozešel již v roce 1923) a existuje i povědomí o Lloydově záměru natočit celou sérii komedií ze studentského života. Problém autorství dále komplikuje žaloba podaná na Lloydovu společnost spisovatelem H. C. Witwerem, jenž prodal Lloydovi povídku s obdobnou tematikou The Emancipation of Rodney (Rodneyova emancipace). Soud nejprve přikázal odložit distribuci filmu až do vyřešení sporu, posléze přiřkl podíl na ziscích filmu Witwerovým dědicům (autor náhle zemřel krátce po premiéře). Lloyd se o ně musel dělit až do roku 1931, kdy se mu nakonec podařilo výrok soudu zvrátit. Odhaduje se, že jde o první případ soudního zásahu do života filmu v historii Hollywoodu. Witwerovu autorství ovšem nasvědčuje skutečnost, že se jedná o první Lloydovu komedii se skutečně kompaktním, přesně vystavěným příběhem a satirickou reflexí na určitou společenskou situaci, což jsou prvky, za nimiž lze tušit literární zkušenost. Na druhé straně však všechny následující Lloydovy filmy nesou obdobné rysy důsledného propojení tématu s charakterem hlavní postavy, od něhož se pak odvíjí vývoj i rozuzlení příběhu jakož i komické pointy, což zase naznačuje přirozený vývoj týmu Lloydových gagmenů a scenáristů. Titul On zázračným studentem je výmluvný. Harold je coby naivní nováček na univerzitě posedlý touhou stát se obdivovaným hrdinou společenských událostí i sportovních klání, ale daří se mu pravý opak. Stává se jen předmětem posměchu. Snad v žádném jiném filmu nepřivádí Lloyd svého Harolda až k hranici ještě únosného lidského ponížení. Zpět k výšinám osvobozujícího triumfu jej kromě studentského plesu, kde poprvé přestává být hloupě směšným panákem, přivádí sekvence závěrečného fotbalového zápasu. Zde Lloyd mistrovsky balancuje komično s patosem. V konečném vyznění se také (pro něj nezvykle) objevuje určitý společensko-kritický tón. V průběhu 20. let totiž vše, co bylo spojeno se studentským životem, včetně sportovních zápasů univerzit, prožívalo vrchol snobské mánie veřejnosti, vedoucí až k masově bezduchým imitacím. Tímto tématem se Lloyd evidentně trefuje do černého. Amerika možná svět oslňovala, ale i zde byly člověku přisouzeny dvě tváře. I když se recenze Zázračného studenta nesly v poněkud váhavém tónu, jedná se o Lloydův vrcholný film. Publikum to postřehlo okamžitě.
Hudební doprovod: OTK
Přes ambientní party s nervní těkavostí v pozadí až k náhlým noisovým explozím, tak nějak zní OTK, kapela ze stáje labelu Silver Rocket. V její hudbě se najdou ozvuky Billa Callahana, Scotta McClouda nebo Low. OTK se po roční pauze probouzí k nové aktivitě, mluví se i o nové desce, v pořadí už páté po OTK (1993), Kot (1998), Sona a Kuva (2003) a Okolo (2007), za které získali cenu Akademie populární hudby Anděl v kategorii Alternativní hudba.
Věroslav Hába, Zdeněk Blaha, Letní filmová škola 2012
