Hvězda padá vzhůru

Základním poznatkem z tohohle filmu je fakt, že Karel Gott není dobrý herec. Ale známe to i z jiných zemí - když je někdo ve své zemi dlouhodobě výborným zpěvákem, logicky následuje snaha využít ho i jinak. Jenže ne každému je dáno být dobrým zpěvákem i hercem (což je například případ Barbry Streisand). Gott sám sebekriticky uznal, že s výsledkem filmu nebyl spokojen. Navíc zjistil, že filmování (zvláště když je někdo špatný herec) trvá dost dlouho, což on si při své prioritní profesi napříště nemohl dovolit. Za což můžeme být jenom rádi. A hudební potenciál je velmi slabý. Ladislav Štaidl prokázal překvapivou neschopnost vybavit pořádnou hudbou celý film a ani nekonečné opakování ústřední melodie Kufr iluzí v různých aranžích nepomohlo tomuhle filmu k vyzdvižení z podprůměru.

Gottův největší propadák, co se mu ve své profesi nepovedlo. Ale scénář byl tak špatný, že to jinak ani skončit nemohlo...

Před chvílí jsem se podíval na oba Švandy dudáky, takže mohu dobře srovnávat. Pobavila záměna hajného Trnky za majitele vinárny. Kalenda měl asi být Kalafuna ne? No, alespoň že ten Vocílka zůstal Vocílkou, kromě Švandy tedy. Celkové hodnocení ode mne je takové, že jde o jakýsi paskvil, těžící ze Strakonického dudáka. Hodně jsem se u toho nudil. Teprve až konec mne vytrhl z letargie. Ne, že by se bůhvíco dělo, ale zaujalo mne to. Celých asi patnáct minut. A teprve až zde se mi líbily dvě skladby. Takže za to musím tu dvacítku dát, i když celkově bych to řadil spíše k tomu velkému podprůměru.

Celý příběh je takřka nepřijatelný pro diváky, kterým vadí, že se dobrý profesionální zpěvák nechá zatáhnout do pokleslé hudební komedie. To je možná i začátek cesty opačným směrem.