Pamětnice

Každá kinematografie má čas od času potřebu natočit film, který by vzdal hold staré generaci herců ve stylu "dokud jsou ještě tady". Pamatuju si, že když můj dědeček byl v osmdesáti letech na maturitním srazu, sešli se tam tři. To je podle mě realita, takže poměrně početné seskupení vitálních dědečků a babiček na mě působilo nevěrohodně. Na druhou stranu Libuše Švormová ke svému závěrečnému monologu obžaloby potřebovala větší publikum, to je jasné. Jinak je to ale natahovaný bakalářský příběh, místy připomínající Kameňák. Vysekávám ale poklonu paní Zitě Kabátové. Její úsměvná snaha zahrát nemohoucí stařenku na nemocničním lůžku se minula účinkem, protože i v jejích úctyhodných 96 letech je vidět, že má energie mnohem víc.

Poněkud nechápu. Stejné postavy jsou i ve filmu „Školní výlet“. To neuměli vymyslet nové nebo to byl úmysl? Ach tak, výše zmíněný film byl variací tohoto filmu. Strašné no. Nyní k tomuto snímku. Zde jde o takový pamětnický kus. A taky zážitek. Bohužel dosti nudný a v podstatě nic neříkající. Ovšem babiččiny hlášky jsou to správné pepřové. Míním ovšem, že jsou také jediné, co film oživují, jinak je to děsná nuda. A závěr to vůbec nevylepšil, spíše pokazil.

...se nese celý tento snímek, který jsem měla poprvé možnost vidět ze zakoupeného DVD. Mé pocity po shlédnutí jsou velmi rozporuplné, nicméně nemyslím, že by byly veskrze negativní. Naopak, tento film se v mnoha ohledech vymyká běžné české tvorbě posledních let. Oceňuji v prvé řadě, že divákovi přináší skutečně plejádu hereckých osobností z řad uměleckých seniorů. Jejich role jsou větší či menší, ba některé zcela maličké, ale...jak se říká, není malých rolí. A i v té malé roli se může zaskvít herecká osobnost. Jedná-li se o nestorku českého herectví, jakou je bezesporu paní Zita Kabátová, s úctou a obdivem vnímáte závěrečnou scénu filmu, v níž tato noblesní dáma účinkuje. Smekáte však také před přítomností pana režiséra Krejčíka a v podstatě všech dalších hereckých legend. Ano, v tomto směru je film opravdu hodnotný a je velmi milé se setkat s Libuší Švormovou, Janem Pohanem, Antonií Hegerlíkovou, Ninou Jiránkovou a dalšími ve chvíli, kdy na nás z každého českého filmu "vyskakuje" B. Polívka, E. Holubová, A. Geislerová, T. Vilhelmová, I. Trojan a jiné notoricky omílané tváře. Dále oceňuji fakt, že v tomto filmu není násilně protlačována k divákovi politika. Ano, hlavní zápletka, proč hlavní hrdinka souhlasí se svou účastí na školním srazu, vychází z udání v souvislosti s politickou situací na sklonku 40. let. Narozdíl však od filmů Hřebejkových, který má pocit, že nebude-li ve scéně či dialogu cokoliv, co nějak souvisí s politikou, je v tomto snímku stará křivda hlavní hrdinky vkládána s mírou a politicky zabarvené dialogy nejsou prioritou. Pobavila mne i přítomnost mnoha "neokoukaných" tváří v drobných epizodních rolích (snad také neherci?), Tomáš Magnusek v roli vnuka paní Milušky právě díky své "neokoukatelnosti" působí přirozeně a jeho roli poněkud bohémsky žijícího středoškolského profesora mu bezezbytku věříte. Libuše Švormová působí jako velmi šarmantní dáma, Miloš Nesvadba je kouzelný v roli spolužáka - faráře, dokonce mi nevadí ani přítomnost Kamily Moučkové, k jejímž fanouškům opravdu nepatřím, její role je však natolik maličká, že na mne nepůsobí nikterak rušivým dojmem. Poněkud trapné mi přišly scény s paní sousedkou, jíž babička Miluška "hraje" na nervy. Zdály se mi zbytečné a nikterak vtipné. Dá-li se to tedy shrnout - v globálu jsem při sledování filmu měla docela dobrý pocit. Vnímala jsem ho trochu jako detektivku, byť samozřejmě detektivní příběh to není, ale kdo by nebyl z přirozené lidské stránky zvědavý, jak to vlastně dopadne a kdo vlastně otce paní Milušky udal na Státní bezpečnosti? Asi jsem čekala defilé ve stylu Agathy Christie a jejího "mon ami" Hercula Poirota. Nechci prozravovat více pro ty, kdo film ještě neviděli, ale zklamání nad uspěchaným závěrem a jakoby useknutým koncem bylo velké...byl to zcela jistě závěr tvůrců, ale zatímco nudné a otravné bývají často začátky filmů a pak se to tzv. "rozjede", tak zde tomu bylo právě naopak. S ohledem na ten nepovedený a uťatý závěr bohužel dávám i o něco nižší hodnocení, než by si film zasloužil....

Jedním z hlavních záměrů pro natočení snímku Pamětnice bylo dát dohromady celou plejádu hereckých legend a těch, kteří se nějakým způsobem hereckým a pěveckým uměním živili. To se zadařilo. To také jediné dává snímku vysokou hodnotu. Na druhou stranu od něj nemůžeme čekat nic dalšího, co by si zasloužilo vyšší ohodnocení. Děj je poměrně jednoduchý - sraz abiturientů. Při něm chce jedna z účastnit ztropit skandál. Jaký, to se dá předem odhadnou. Film je jinak složen z různých drobných příhod, které dohromady skládají jeden děj. Film může být balzámem na duši. Je určen nejen pamětníkům. Je určen i těm, kteří si váží českých hereckých osobností.