O statečné Magdaléně

Malá vesnička někde v podhůří. Z jednoho statku vyjde Magdaléna pro vodu, a po cestě utrhne kvítek sedmikrásky. U studny jej chce položit k soše, která tam stojí, tak jak to dělá každý den. Najednou se zarazí a vrátí se rychle zpět. Chce po babičce, ať se jde podívat. Ta odmítá, a nakonec se s ní posadí ke stolu a začne ji vyprávět, jak to tehdy bylo. Vesnici jednoho dne napadl Černý mrak, který sestoupil na zem a stal se z něj Černý pán. Rozhlíží se vesnicí a za studnou najde klučinu. Když už se zdá, že kluk se stane jeho kořistí, objeví se ze tmy jezdec na koni, rychle vytasí meč a dá se do boje. Avšak po krátkém souboji prohraje a Černý pán si vezme jeho srdce. Když se probere, zjistí co se stalo a zkamení. A tak se z něj stala ona socha před studní. Magdaléna chce vstát od stolu, ale babička ji vyzve, ať ještě sedí a pokračuje. Někde na vysoké hoře za tmavým lesem je hrad Černého pána a tam tluče srdce. Magdalena to vyslechne a jde ven. Babička pochopí, že jde na onu horu a posmutní, ještě nikdo se tam odsud nevrátil. Magdaléna zatím prochází tmavým lesem, až dojde k hradu. Uprostřed sálu je rytířovo srdce na jednom podstavci a na druhém čelenka z diamantů. Obě věci hlídá Černý pán. Magdaléna si chvilku prohlíží korunku a pak vezme srdce a odchází pryč. Černý pán se probere když zaslechne pád korunky na zem. Za dveřmi ještě zahlédne odcházející Magdalénu a letí za ní jako mrak. Dožene ji u studny ale Magdaléna vytáhne srdce, které Černého pána trochu oslepí, a dá ho rytíři. Ten opět rychle tasí meč a protože Černý pán je oslepen srdcem, rytíř jej hravě přemůže. Nezůstane po něm nic. Hned na to rychle vysvitne slunce a zastihne naši dvojici v objetí. Edward52 a jeho archív, volně podle filmu