Život milostnice O´Haru

Cyklus příběhů ze 17. století Saikakua Ihary chtěl Mizoguči adaptovat několik let, a to, že mu to nebylo umožněno, se stalo důvodem jeho odchodu od společností Šóčiku. Odhodlání získat stejně jako Kurosawa s filmem Rašomon cenu v Benátkách nakonec Mizogučiho přimělo snímek natočit pro malou, nezávislou společnost. Spolu s Jodou sjednotili jednotlivé epizody předlohy do uceleného příběhu společenského pádu dvorní dámy Oharu, jež se nakonec stává obyčejnou prostitukou, přičemž zdůraznili, že příčinou veškerého ženina neštěstí jsou muži, kteří ji obelstí, zklamou či zradí. Film neskrývá soucit s osudem Oharu, zároveň na něj však nahlíží s širší buddhistickou perspektivou, v níž jsou sexuální rozkoš i společenské křivdy nazírány jen jako aspekty pomíjivého materiálního světa. (Onen soucit mimochodem v Iharově předloze nenalézáme.) Dokonale filmařsky zvládnutý snímek byl v Benátkách skutečně oceněn a stal se základem Mizogučiho úspěchu na Západě. Tony Rayns MFF Karlovy Vary 2017