Aligátor

Začala osmdesátá léta a na stříbrná plátna se dostavil další zvířecí hromotluk. Aligátor. Oběť výzkumů, který dal člověku náležitě co proto. Není tajemstvím, že takovéto snímky odstartoval pět let předtím Steven Spielberg svým počinem ´Čelisti´. Vzniklo volné pokračování a pak někoho napadlo použít i nějaké jiné zvíře. Šablona zmíněných Čelistí, se nezapře, přesto se jedná o skvělý, dnes již klasický ekohoror, který se stal dokonce i inspirací pro další. Děj je jednoduchý a na svou dobu tu jsou ty nejlepší vizuální efekty, jaké mohli být. Zub času samozřejmě udělal své, ale to nemění na faktu, že se jedná o výbornou béčkovou klasiku, na kterou se bohužel nějak pozapomnělo.

I přes jistou klišovitost a naivnost je to stále krokodýlí horor, jak má být. Nechybí zajímavý hladní hrdina, ale hlavně vynikající atmosféra. Otevřený konec je v těchto filmech povinností.

Takový příjemný osmdesátkový béčko, nic víc, nic míň. Blbá hudba, solidní akce a spousta utrhaných končetin. Akorát toho aligátora mohlo být na scéně trochu víc. Nechápu tolik negativních recenzí, od zvířecích hororů přece klenoty očekávat nejde (čest výjimkám).

Jako malý se mi film líbil, postupem času na to koukám trochu jinak. Ovšem i tak se jedná o klasiku z 80. let. Jednoduchý děj, efekty jsou přiměřené době natočení.