Sólo pro Sunny

Sólo pro Sunny je posledním filmem významného východoněmeckého režiséra Konrada Wolfa. Zachytil v něm obdivuhodnou cestu dělnice Ingrid „Sunny“ na dráhu popové hvězdy vystupující po celém východním Německu. Zářná umělecká kariéra, pro mnohé předpoklad osobního štěstí, však v žádném případě neplatí u Sunny – její osobní život je v troskách, má smůlu na partnery a ani její kolegové z branže nemohou překonat Sunnyin emancipovaný naturel. Po několika karambolech a životních kotrmelcích ale Sunny i díky podpoře své přítelkyně zjišťuje, že k cestě za životním snem potřebuje především sebedůvěru a odvahu. Sólo pro Sunny se brzy po své distribuční premiéře stalo filmovým kultem. A to především proto, že snímek nabízel (a i po téměř třiceti letech stále nabízí) hrdinku, s níž se mohou identifikovat mladé ženy. Film byl velmi pozitivně přijat kritikou a vyznamenán mnoha cenami: v roce 1980 dostal mimo jiné cenu kritiků na Berlinale a Renate Krößner získala Stříbrného medvěda pro nejlepší herečku, na festivale v Chicagu pak Zlatou plaketu za nejlepší scénář. V roce 2008 bylo Sólo pro Sunny poprvé uvedeno na jevišti. Kino Aero