Perly z koruny

"Tajemství sedmi perel" je francouzský film, který byl v roce 1937 vyznamená na benátském filmovém festivalu. A po zásluze. Především pro svou originalitu. Bylo v něm vše nové: pojetí filmového děje, kde vtipné vypravování autora a režíséra je ilustrováno dejinnými událostmi čtyř století až do doby současné, neodolatelná ironie, s ní jsou komentovány velké dějinné události jsou výslednice sil často malicherných, účast předních herců v několika rozdílných úlohách - uvedeme jen Sacha Guitry sebe jako autora a režiséra, francouzského žurnalistu, Františka I. krále Francie, Barrasa, generála II. republiky, Napoleona III., nebo Jaquelina Delubacová hraje žurnalistovu choť, Marii Stuartovnu a Josefinu Beaufortovou, první Napoleonovu ženu. Přitom zachovává režie všude náladu dobového prostředí, nesklánějíc se však před žádnou autoritou dějepisných učebnic tam, kde lze uplatnit dobrý vtip, duchaplný nápad, sarkastický pošklebek, ať jde o charakterizaci jejich chování či jejich mluvou. Výborná je například postava papeže Klementa VII. (Ermette Zacconi), který domněle dobromyslným chytráctvím sice vzbuzuje smích, ale neuráží i v umírání dokonce dojímá. Kromě dějinných obrazů je tu řada pohledů do denního rodinného života, do milostných dobrodružství, v nichž slabí mužové i ženy se lehce ocitají v osidlech chytřejších a vypočítavějších žen a mužů - to vše je demonstrováno na osudu sedmi perel, které papež Klement VII. opatřil po celém světě a věnoval své neteři Kateřině Medicejské jako svatební dar ke svatbě s francouzským princem. Čtyři se octly v anglické královské koruně, tři byly uloupeny a jejich osudy jsou sledovány až do přítomnosti. Sled událostí není snad detektivkou, ale souhrnem oslnivých obrazů, režijních i hereckých nápadů, jiskřivých slov ve třech řečích, francouzské, italské, anglické duchaplně pronášených samozřejmostí, což vše se perlí jako šampaňské, vychutnává se, vytváří krásnou náladu bez vykoupení mravní kocovinou.