Oddělené světy

Film docela lepší průměr, lituju všechny zmanipulované osoby. Stačí mi to u nás ve městě, kdy před obchodními centry nabízí Strážní věž. Sice se chovají slušně, ale i to zvonění u mé vily mi někdy vadí. Na podzim si myslím, že mi vezou brambory, na jaře, že sbírají odpad.

Tohle je prostě nezaměnitelná dánská dramatická produkce.I z tak nezáživného tématu jako Svědci Jehovovi vytřískali nádherný film plný emocí.Moc se mi líbili i všichni herci včetně hlavních postav.Zkrátka lidé ze sousedství. U takových nízkonákladových snímků si vzpomenu vždy na českou dramatickou tvorbu.Ten rozdíl je prostě zásadní,ačkoliv se to zdá být tak jednoduché.Českému filmu přitom fandím.

Povedené drama, které upoutalo moji pozornost, ale neuchvátilo. Sice téma je originální a jistě člověka přiměje se nad některými věcmi zamyslet, ale něčím víc ho neosloví. Bigotnost je nesmyslná volba, která člověka samotného nemusí zničit, ale co jeho okolí? Nejbližší lidé můžou trpět za něj a to pak možná přesahuje samou hranici sobeckosti a paniky z holé pravdy, jež bývá často velmi bolestivá. A právě toho se snímek také dotýká nezaujatě a přitom osobitě.

Snímek je důkazem toho, že evropská kinematografie umí, na rozdíl od Hollywoodu, nabídnout silné příběhy v přiléhavé komorní atmosféře. Křesťanské snímky vždy slibují poutavou podívanou a Oddělené světy v žádném případě nezklamaly. Osobní sotry hlavní hrdinky, která se v období hledání identity potácí mezi nárokujícím a svazujícím světem (až sektářské) víry a nespoutaným světem svobody a světských radostí, jak je vykreslen (můžete hádat, pro který se nakonec rozhodne). Snímku bych nicméně vytkl, že spíše ulpívá ve vzorci "akce/děj - reakce", než aby zprostředkovával i toliko zajímavou vnitřní genezi a boj, zvažování a rozhodování. Pokud ale pokukujete po dramatu pojednávajícím o konfliktu světů víry a ateismu, věřím, že nebudete zklamáni.