Stalo se v Turíně

Co k tomuto snímku napsat. Nevím ani jak se ke mne dostal. Pod anglickým názvem The Organizer. Asi jsem si to spletl s něčím jiným. Ale zpočátku jsem vůbec nelitoval. Filmová pecka pro mne se držela hodně dlouho. Vše skvělé. Jak herci, tak i atmosféra, jenže pak to začalo ztrácet spád, snímek se dostává do víceméně nudných dialogů, a dokonce na delší dobu naprosto opouští hlavní linii. Což je velikánská škoda, protože měl u mne našlápnuto na rozhodně více bodů. Závěrečnou scénou se to celé jen přiblíží ostatním filmům na stejné téma. Kulka zasáhne člověka uprostřed davu, ne někoho v první řadě. Jak je to možné neví ani autor sám. Tím se stovka bodů rozpustila úplně a celý snímek si tak tak udržel naprosto obyčejný průměr. Přesto k němu přidávám desítku navíc, protože dojem byl obrovský a chvíli zůstal.

Námět stejný jako naše Siréna, přesto se mi italská verze líbila víc, snad tím, že se režisér nesnažil točit umění, možná to byla přítomnost opravdu vtipných scén, čert ví. Mastroianniho neprožívám, vlastně ho z osobních důvodů nenávidím, ale musím uznat, jeho profesor je opravdu zajímavá figurka a obsazení Holého, místo klasického Vosky, coby český hlas, je zvláštní volba, která naštěstí vyšla znamenitě. Film by se měl promítat každému, kdo křičí jak se mají pracující dobře, převážně studentům VŠ, kteří si oddělají jednu či dvě směny na pokladně a strašně se diví, na co zaměstnanci pořád stěžují. Ale oni nezažili, že se třeba dělá inventůra do dvou do noci, načež inventurující zaměstnanci o šesti ráno otvírají. Tady je vidět pravý kapitalismus, čtrnáctihodinové směny, půl hodiny na jídlo a makat šest dní v týdnu, buďme rádi co jsme si vydobili a nevěřme slepě všem těm usměvavým lidičkám na oficiálních stránkách firem (ty chudáci co o pěti ráno doplňují jsou jistě strašně happy).