Dvakrát dvě je někdy pět

Když někdy v roce 1956 přišel do našich kin maďarský film "Dvakrát dvě je někdy pět", nebyl snad nikdo, kdo by si nepopiskoval či nepobrukoval průvodní melodii písničky z tohoto filmu. Dávána byla každou chvíli i Československým rozhlasem. Byl to tehdy hit. Samotná úsměvná (nesmím vynechat) barevná maďarská veselohra, byla po umělecké stránce velmi odlehčena, ale film se líbil a to bylo důležité. O co v něm šlo: - Hlavní hrdina filmu je pilot András Kerekes. Ten má velkou smůlu, protože "rupne" u zkušební komise z důležitého předmětu, kterým je matematika. Protože film je ve střihu operety, nemůže být jinak než, že jeho zkušební komisařkou je atraktivní doktorka s divným křestním jménem Panna Tóthová. Aby toho nebylo na letcovu hlavu málo, zrovinka ona je tou, která má po matematické stránce, zkontrolovat Kerekesův návrh nového typu větroně. Oba však mají své nedostatky. András, který podceňuje význam matematiky, a Panna zase nějak nebere dosti vážně samotné létání. To však nemění nic na věci, že láska je mocná čarodějka a mladí lidé v sobě najdou zalíbení. Když však Panna, dělající si letecký výcvik, propadne, András, který zase bagatelizoval nedostatek u větroně a na Panninu radu jej neodstranil, nedopadne o nic lépe než jeho lektorka - propadne také. Nakonec všechno, jako ve správné operetě, dobře dopadne. V "matematicky" upraveném "plachťáku" vzlétnou oba, aby tam nahoře, kdesi u nebe, Kerekes Panně vyznal lásku...Jo, a abych nezapoměl, při nejbližších zkouškách oba obstojí na výbornou, aby byly zachovány neměnné zákony operety!