Ingeborg Holmová

V období 1912 až 1915 režíroval Victor Sjöström na jedenatřicet filmů. Z nich se však zachovaly pouhé tři. Z osmi titulů, v nichž jen hrál, nepřežil do současnosti ani jeden. Dokonce ani po jeho divadelních vystoupeních ze stejné doby nezůstalo příliš recenzí, tato část jeho profesního života tak pro nás zůstává spíše neznámou. Filmově se Sjöström uplatnil nejprve jako herec, a to ve Stillerově snímku The Vampire (Upír, 1912). S ženskou hvězdou tohoto melodramatu, osudově krásnou Lili Beckovou po boku a opět pod Stillerovým režijním vedením se objevil i v titulech De svarta maskerna (Černá maska, 1912), prvním společném větším hitu zmíněných tvůrců, a Barnet (Dítě, 1913). Lili Beckovou pak Sjöström obsadil i do svého režijního debutu Trädgårdsmästaren (Zahradník, 1912). Snímek do roku 1979 považovaný za ztracený zabral na onu dobu neuvěřitelných dvanáct dnů natáčení. Motivován snahou umenšovat melodramatickou plytkost běžné produkce, Sjöström směřoval k hlubší ideové sdělnosti i vyšší kvalitě formy. V dalším počinu Livets konflikter (Konflikty života, 1913), jinak senzačním příběhu z vyšší společnosti, se proto objevují i „obyčejné“ momenty z každodennosti. Prvním mistrovským dílem režiséra se pak stala Ingeborg Holmová, drama matky hluboce zasažené ztrátou dětí z moci úřední, vycházející z divadelní hry i filmového scénáře Nilse Kroka, jenž psal z vlastní zkušenosti dobročinné praxe. Film vyvolal okamžitou senzaci, a to jako umělecké dílo, tak i jako příčina veřejné diskuse. Kritici jej obecně vítali, soudě i podle slov jednoho z nich: „Je úžasné setkat se s filmovým dramatem, které chce říci něco, co za to stojí.“ Věroslav Hába Clarinet Factory Český klarinetový kvartet ve složení Jindřich Pavliš, Luděk Boura, Vojtěch Nýdl a Petr Valášek si klade za cíl být více tvůrcem než pouze interpretem. Od vzniku souboru uplynula už víc než dekáda, během níž se kvarteto snažilo interpretovat nejrůznější žánry a experimentovat na poli klasiky, jazzu, elektronické hudby či etna. Hlavní slovo však má v souboru improvizace a chuť experimentovat, jak dokládá například 360° klip k písni Hikari z letošního alba Meadows (2017). Zdeněk Blaha Letní filmová škola Uherské Hradiště 2017