Melancholie

Po naprosto skvělému audiovizuálnímu zážitku na začátku pak spadne film do kýble s hnojem. Za 45 minut jsem byl přítomen na svatbě s několika projevy, aniž by autoři byli schopni naznačit, kterýmže směrem se to vlastně budu ubírat. Ani tím, ani tím? Tak to děkuji, tohle fakt nemusím. Kruci přece za tři čtvrti hodiny mohli něco vymyslet ne? 201209085000/????/12941

Film vnímám v první řadě jako drama ze života jedné rodiny, resp. ze života dvou sester, které ztělesnily Kirsten Dunst a Charlotte Gainsbourg. Mladší se vdává a děj nás zavádí do právě probíhající svatby. Mezitím v tísíce kilometrů vzdáleném místě se postupně (60 000 mil za hodinu) k Zemi přibližuje jiná planeta. Ta dává název i filmu. Film je rozdělen na dvě části. První jmenuje Justine a druhá Claire. Jsou to jména hlavních hrdinek. Justine má své psychické problémy a brzy se ukazuje, že ta svatba není v jejím životě šťastným řešením. Starší Claire má už leta bohatého partnera a má i (asi desetiletého) syna Lea. Vztahy mezi sestrami jsou více než napjaté, hlavně ze strany starší Claire, která občas dá mladší Justine najevo, že ji občas nenávidí. V příběhu vrcholí dvě dramata. Rodinné a katastrofické. Pomalu a jistě se bíží konec světa. Dráhy planet Země a Melancholie jasně ukazují, že dojde k obrovské srážce, která zničí veškerý život na Zemi. Snad v žádném americkém katastrofickém filmu jsem nezažil tak sugestivní atmosféru a jeji gradování, jako v této evropské koprodukci.

Dalo se očekávat, že film tohoto druhu bude mít své zastánce i odpůrce. Rozhodně se jedná o dílo, které se nedá tak snadno zařadit do šuplíku toho či onoho druhu. Můj šuplík má název "K zamyšlení". První, co mě upoutalo, byly teplé měkké barvy, které jako by dusně navozovaly svatební atmosféru, kterou ještě umocňovala starobylá nádhera zámku. Absurdita povinného svatebního scénáře se zrcadlí v nevěstině nutkání odejít... Sestra Claire to vnímá, ale přesto se snaží řídit oslavu tak, "jak se patří". Krachu však nelze zabránit. Stejně jako nelze zastavit blížící se planetu... Celkový dojem z filmu shrnu do několika slov. Náročné, tíživé, vizuelně krásné, roztřesené, znervózňující, hudebně krásné. Jako celek zajímavý film, osobně spíš depresivní než povznášenící.

Proč každý mimo USA natáčí tak nezajímavé a hloupé filmy, proč se ti křupani z Dánska, Anglie, Německa, Švédska, Polska vůbec snaží natočit kvalitní filmy jako Američané? Krucinál, pochopte, že vy na to nemáte! Tak přestaňte už točit takový kraviny, jako je Melancholia! Kirsten Dunst musela dostat balík od toho nácka Triera, aby odhalila své nahé tělo. Tohle je od prvního záběru nuda a ztráta času. Nezajímavý děj, špatný scénář a co je na tomhle filmu nejhorší je kamera! Absolutně nepochopitelné, jak s touhle blbou třesoucí se kamerou může někdo natočit film, copak nemají stojan? Kameraman, režisér, vlastně celý ten severský filmový štáb by měl dostat přes hubu za tuhle kravinu a radfěji by měli prodávat hot doky ve fastfoodu, než se pokoušet napodobovat Američany - pány filmového průmyslu! Přitom v tomhle filmu hrají známé tváře, jako John Hurt, Kiefer Sutherland, oba Skaalgardové a samozřejmě krásná Dunst. Nechápu tak vysoké hodnocení u takovéto kraviny, no, jo, ty názory.