Jolanta

Jolanta, rusky Иоланта, je zfilmovaná stejnojmenná opera ruského hudebního skladatele P. I. Čajkovského z roku 1891. Partitura Jolanty je dílem P. I. Čajkovského, libreto napsal jeho bratr, ruský dramatik a operní libretista, Modest Iljič Čajkovskij. Podkladem pro libreto opery se stala adaptace divadelní hry ve verších Kong Renés Datter (Dcera krále Reného) od dánského básníka a dramatika Henrika Hertze podle Hanse Christiana Andersena. Inspirována byla skutečnými historickými postavami. Princezna Jolanda Lotrinská (1428 – 1483) byla dcerou krále Reného I. z Anjou (1409 – 1480) a Izabely Lotrinské (1400 – 1453). V roce 1445 se provdala za svého bratrance Bedřicha II., hraběte z Vaudémontu (cca 1428 – 1470). Princeznina slepota, která je důležitým, romantizujícím prvkem děje hry, opery i filmu, není v žádných historických pramenech uváděna či potvrzena. Autorem adaptace divadelní hry byl Vladimir Zotov. Děj filmu Princezna Jolanta, která se narodila slepá, vyrůstá na zámku vysoko v horách, obklopená péčí svých pěstounů a zámeckého služebnictva. Netuší, že je slepá, ani že je princezna. Její otec, král René, ji svěřil do péče kastelána Bertranda a jeho ženy Marty, kteří mají přísný zákaz prozradit jeho dceři i komukoliv jinému, že jeho dcera nevidí. Jolanta si tak myslí, že všichni kolem ní žijí stejným způsobem jako ona a svět vnímají jen prostřednictvím svých představ. Se svým životem je spokojená a nejraději pobývá v zámecké zahradě, kde kvetou růže, a roste ovoce. Někdy ale pociťuje smutek a nejasnou touhu po něčem nepoznaném. O její slepotě neví ani Robert, burgundský vévoda, kterému je Jolanta od mládí zaslíbena jako budoucí manželka. Když zrovna usne v zahradě, oznamuje zbrojnoš Alméric příchod jejího otce, který je pro ni jen pouhým rytířem. Ten s sebou přivádí i maurského lékaře, který se má pokusit vrátit Jolantě zrak, dříve než dojde ke svatbě s vévodou Robertem. Když ji lékař prohlédne, dojde k závěru, že Jolantu může uzdravit, ale jen když se dozví o své slepotě a sama projeví opravdovou touhu vidět. Potom se i s králem vzdálí a Jolanta zůstane v zahradě, kam i přes přísný zákaz na bráně, proniknou zatím dva muži. Je to vévoda Robert, který chce požádat krále, aby zrušil jeho zasnoubení s Jolantou, protože již dlouho miluje jinou ženu. Doprovází ho jeho přítel rytíř Vaudémont. Oba se seznámí s Jolantou, a zatímco Robert odchází pro své zbrojnoše, jeho přítel Vaudémont je princeznou okouzlen a brzy pozná, že je slepá. Snaží se jí vysvětlit, že svět kolem ní je plný krás, ale princezna je spokojená tak, jak žije. Když se král vrátí a zjistí, že Vaudémont prozradil princezně, že nevidí, je rád, že je splněna jedna z lékařových podmínek. Aby byla splněna i ta druhá, prohlásí před Jolantou, že pokud se lékařův pokus o navrácení zraku nezdaří, Vaudémont bude zabit. Princezna si nepřeje smrt muže, který s ní tak něžně hovořil, a proto si z celé duše začne přát, aby viděla. Rytíř se mezitím vyznává králi z lásky k Jolantě, ale je králem odmítnut s tím, že Jolanta je již zasnoubena s vévodou Robertem. Když dorazí Robert se svými zbrojnoši a zastihne krále, žádá ho o zrušení zasnoubení. Lékaři se s pomocí Jolantiny vůle podaří vrátit jí zrak a šťastný král ruší zasnoubení s Robertem a dává její ruku Vaudémontovi. Snaha lékaře nebyla marná a šťastná nevěsta kráčí k oltáři.