Já, spravedlnost

Musím se přiznat, že mám slabost pro díla vycházející ze základní úvahy COBY-KDYBY ať už literární nebo filmová (potažmo televizní) a tak se mi tahle Brynychova alternativa osudu Adolfa Hitlera opravdu líbila. A to i navzdory tomu, že si tvůrci příliš nelámali hlavu z dobovými reáliemi ani s vícejazyčným textem. Navíc si sehnali podle mého názoru jednoho z nejlepších filmových Hitlerů - Fritze Dieze, který v této roli exceloval už v eposu OSVOBOZENÍ. Takže za mne skutečně velká spokojenost.

No, když už tam ty titulky dělali, mohli je dát všude a na vše. Nejen tam, kde se jim to chtělo. Ale jinak to bylo vcelku dobré, představitel Hitlera přímo výborný. Doktor humanista mi sympatický nebyl, mám vůbec s rolemi pana Högera trochu potíže. Tady jde spíše o to, že si Adolf zasloužil něco mnohem horšího a kdo obhajuje zrůdu, je zrůda sám. U mne lehce nadprůměrné dílo.

Psychologické drama. Šedesátá a sedmdesátá přinesla pár fimů, které se zaobíraly různými konspiracemi a překvapivými závěry toho, jak skončila druhá světová válka. Tento snímek počítá s možností, že Adolf Hitler sebevraždu nespáchal a je , v roce 1946, držen v jakémsi sanatoriu. Jaký je skutečný účel jeho "vězení" je tématem snímku Já spravedlnost. Jak se k celé situaci postaví český doktor Heřman? Asi jsem na dílo nebyl dobře naladěn a hodnocením mu trochu škodím.

Typická slátanina beze smyslu, jako většina filmů s tématem nacismu, navíc nepřehledná, chaotická. České titulky "překládající" německé dialogy jsou neúplné, nepřesné, často úplně chybějící anebo nepochytily začátky a konce vět. Maska Adolfa Hitlera (s lidskou, nikoli ďábelskou tváří!) je ovšem asi nejdokonalejší filmové vystižení jeho skutečné podoby.