Jahodová proklamace

Musela to být krásný doba, nebo alespoň zajímavá, ten hípísácký věk. Čas volné lásky, uvolnění, protestů, vášnivých projevů a stávek. Ve filmu nejde ani tak o děj, jako zachycení kouzelné atmosféry, vždyť i hlavní hrdina se ke stávkujícím přidává více méně z plezíru, vše je navíc podepřeno ruční kamerou, volící neobvyklé úhly, neznámými herci, zakodovaná sdělení (stávkující se v Tv dívají na starou Vzpouru na lodi Bounty, krev na školním hesle,..), plus neustále znějící písně. Bylo by fascinující tu dobu zažít, hlavně vystřízlivění hipíků po opuštění univerzity a jejich konfrontace se skutečným světem, kde jim jejich vzletné promluvy nájem nezaplatí. Parafrázoval bych úvodní projev učitele v South parku, "Někteří z Vás budou právníci, lékaři, ale většina z Vás bude obsluhovat pumpu, nebo stříhat plech a proto máme dílny". Není se čemu divit, že komanči tyto snímky o občanské neposlušnosti milovali, samozřejmě ještě s politicky kritickými, dokazovali nám tím, že i v té oslovavané, dokonalé Americe je pěkný bordel. P.S. To že vedení školy názory studentů nezajímá, je snad všeobecně známé, kdekoliv a kdykoliv.

Ve svém filmovém jinošství jsem na tomhle filmu byl asi třikrát. Do studentky Lindy (Kim Darbyová) jsem se tehdy platonicky zamiloval. Komančům se tenkrát hodilo, že film je kritický proti establišmentu USA a ukazuje odpor studentů vůči státní zvůli. Ale já jsem už tenkrát z filmu cítil duch volnosti a boje za svobodu, proti jakékoliv totalitě. Protože ta kapitalistická je v principu lautr stejná, jako ta komunistická. Byl jsem zvědav, jak to na mě bude působit po letech a byl jsem příjemně překvapen. Film je to prostě skvělý a léty neztratil nic na své sugestivitě. Psychedelická kamera, duch hippies přenesený do boje studentské stávky a solidarity s utlačovanými. Odpor proti válce ve Vietnamu, střety pravičáků s levičáky, obviňování z komunismu a studentské plakáty s ikonou Che G. Závěrečná bitva s policajty je úchvatná, ukazuje, že obránci totality na americké univerzitě jsou úplně stejný, jako mlátičky z Národní... Zajímavý, (nebo příznačný?), že po tak skvělé prvotině jsem od režiséra našel v jeho filmografii, už jen pár  TV filmů a seriálů. Přitom film je opravdu výborný a nenatočil ho nějak prokomunisticky. Vlastně vykresluje motivaci hlavních hrdinů, jako víceméně apolitickou, spíš jako touhu po dobrodružství a rebélii bez příčiny.