Jahody a čokoláda

Jeden z prominentních kubánských filmařů Tomás Gutiérrez Alea natočil v roce 1993 spolu se svým kolegou Juanem Carlosem Tabíem snímek Jahody a čokoláda jenž měl překvapivý světový ohlas. Důvodem úspěchu bylo především aktuální téma, v kubánské kinematografii dosud tabuizované. Jedním ze dvou protagonistů hořké komedie je totiž homosexuální mladý muž, který je navíc intelektuál a disident, zatímco ten druhý je dělnický kádr, studující na univerzitě politické vědy. Jemný a vzdělaný Diego se vůbec netají se svou sexuální orientací ani s osobitou náboženskou vírou. V kavárně nad zmrzlinou (odtud i název filmu) se kvůli sázce vnutí nezkušenému Davidovi, jehož chce svést. Mezi oběma muži se během dalších setkání (tvořicich náplň komorního snímku) vytváří zvláštní pouto přátelství. Diego otvírá upřímnému mladíkovi nové obzory a jemně mu vyvrací skálopevné komunistické přesvědčeníí tím, že mu ukazuje zcela neznámý svět. Zasvěcuje ho do knih zakázaných autorů (mj. Josého Lezamy Limy), pouští mu desky s vážnou hudbou i se skladbami kubánského emigranta Ignacia Cervantese a otevřeně se s ním baví o politické situaci i o homosexualitě. Seznámí ho se svou svéráznou sousedkou Nancy, která se stane Davidovou milenkou. Pod vlivem nového přátelství se z oddaného komunisty stává jiný človék. Diego emigruje, ale jeho vliv už bude Davida provázet celý život... - Námětem citlivé natočeného snímku je povídka Senela Paze, který též napsal scénář. Děj se odvíji především v dialozích, odehrávajících se hlavně v Diegově bizarním bytě. Kromě zmíněných tří postav doněj ještě zasahuje Davidův kolega, fanatický komunistický funkcionář Miguel Komunistická přítomnost se ovšem odráží na pozadí všeho, od hesel na zdech kdysi nádherného domu v koloniálním stylu až po zdevastovanost kdysi krásného města Havany. Zdá se, že snímek byl natočen především pro zahraničí, aby vylepšil image Castrova režimu a předvedl tak jeho"svobodomyslnost". I když realita bude patrně mnohem horší, jsou Jahody a čokoláda především neklamným dokladem zrůdnosti komunismu. Zároveň jsou však i velmi lidským dilem, chápavou výpovědí o životním údělu člověka. - Snímek získal na Festivalu nového latinskoamerického filmu v Havaně 1993 ceny za nejlepší film, režii a za nejlepší mužský, herecký výkon (Jorge Perugorría), Cenu FIPRESCI a Cenu OCIC, a na 44. MFF v Berlíně1994 Zvláštní cenu poroty Stříbrného medvěda. Kromě toho byl nominován na Oscara v kategorii cizojazyčných filmů. Autor/Zdroj: /Popis Snímek Jahody a čokoláda měl překvapivý světový ohlas. Důvodem úspěchu bylo především aktuální téma, v kubánské kinematografii dosud tabuizované. Jedním ze dvou protagonistů hořké komedie je totiž homosexuální mladý muž, který je navíc intelektuál a disident, zatímco ten druhý je dělnický kádr, studující na univerzitě politické vědy. Jemný a vzdělaný Diego se vůbec netají se svou sexuální orientací ani s osobitou náboženskou vírou. V kavárně nad zmrzlinou (odtud i název filmu) se kvůli sázce vnutí nezkušenému Davidovi, jehož chce svést. Mezi oběma muži se během dalších setkání (tvořících náplň komorního snímku) vytváří zvláštní pouto přátelství. Diego otvírá upřímnému mladíkovi nové obzory a jemně mu vyvrací skálopevné komunistické přesvědčení tím, že mu ukazuje zcela neznámý svět. Zasvěcuje ho do knih zakázaných autorů (mj. Josého Lezamy Limy), pouští mu desky s vážnou hudbou i se skladbami kubánského emigranta Ignacia Cervantese a otevřeně se s ním baví o politické situaci i o homosexualitě. Seznámí ho se svou svéráznou sousedkou Nancy, která se stane Davidovou milenkou. Pod vlivem nového přátelství se z oddaného komunisty stává jiný člověk. Diego emigruje, ale jeho vliv už bude Davida provázet celý život... Námětem citlivě natočeného snímku je povídka Senela Paze, který též napsal scénář. Děj se odvíjí především v dialozích, odehrávajících se hlavně v Diegově bizarním bytě. Kromě zmíněných tří postav do něj ještě zasahuje Davidův kolega, fanatický komunistický funkcionář Miguel. Komunistická přítomnost se ovšem odráží na pozadí všeho, od hesel na zdech kdysi nádherného domu v koloniálním stylu až po zdevastovanost kdysi krásného města Havany. Program ART Autor/Zdroj: /