Jak básníci přicházejí o iluze

Určitě nejlepší ze všech básníků je první část. I po těch dlouhých pětadvaceti letech se mi tak zdá. Když byla premiéra bylo to pro mě milé překvapení, konečně slušní mladí lidé s normálními zájmy bez zátěže nějakých vekslů nebo kriminálu, kteří se starají o holky, koníčky a svou maturitu. Hlavně žádný ponaučení.

Pokračování udrželo stejnou úroveň, takže stejné bude i mé hodnocení. Zde možná jako třešnička na dortu Eva Jeníčková, bohužel v roli ne zrovna, ehm, slušné dívky. Vtípečky jsou neotřelé, kamera v rámci možností a herci obstojní. Mimo Pavla Kříže, ten mi tam vadí.

O, máme tu díl s Jeskyňkou. Je až neuvěřitelné, jak se děvčata v té době nechala oblbout básní. Holt to s nimi Štěpán uměl. A moc dobře. A to i během studií.

Ze všech "básníků" nejvtipnější, veškeré školní scény jsou nezapomenutelné, Štěpánek už není naivňoučký středoškolák, ale pomalu se učí projít životem, zároveň neztrácí nic ze svého "básnířského" pelu. Spolužáci doplňují Kendyho z prvního dílu nadstandardně, nikdy se nepřestanu divit, jaká změna nastala za ty léta s Venošem:-) Tarábková hezounká, ale taková nemastná, neslaná, to Vendulka je zase živoucí až moc, ale to k životu na koleji patří. Nevím, co vypíchnout na piedestal víc, jestli kroj, aby neměl Mireček debilní děti nebo jak Štěpánova maminka zabouchává před Mirečkem dveře. Černocha na maloměstě viděti....