Jak se krade milión

Pan Antonín Šafránek je účetní. Vše má ve vzorném pořádku a vše mu sedí na desetník přesně. Jednoho večera najde po pracovní době ve svém stolku devět stokorun a přitom je přesvědčen, že všechny peníze vydal. Vypíše tedy jakýsi provizorní papír a rozhodne se je vrátit a připsat až druhý den. Jenže ukáže peníze doma a to je chyba. Vůbec netuší, že mu přijde druhý den kontrola. Ta tam skutečně také je, ale nenalezne žádnou chybu, vše je v naprostém pořádku, jako vždy. A to Tondu inspiruje a začne zcizovat různé částky. Jenže kam s nimi? Nejprve poslouží jako úkryt model lodi. Část peněz objeví dítě a rozstříhá. Tonda se rozhodne k radikálnímu kroku. Nejprve huláká ze spaní a pak dělá náměsíčného. Jde mu jen o to, aby mohl opustit manželskou ložnici a nastěhovat se do vedlejšího pokoje. Jeho plán se povede a v pokoji je spousta matrací, kam možno lup skrýt. A až jich je sdostatek, oznámí se rodině, hle, bral jsem druhou ve sportce. Rodina je ráda, jak by ne. Otec - výherce navštíví bar se svou sekretářkou, a další peníze podstrkuje dceři tak, že je nastraží, aby je našla. Načež pochová strýce, aby mohl říci, že dědil. A když je k němu v nočním podniku posazena dívka, neudrží se a rozjede bohatýrský večírek. Ráno se probudí vedle nahé kurtizány netušíc co se dělo. A to jej přinutí zamyslet se a najednou chce vše jako dřív. Jenže, haha, ono to nejde. A navíc se zde objeví dívky z onoho mejdanu i pohřbený strýček. Antonín udá sám sebe a kontrola zjistí, že se někam nedodalo půl kila hřebíků. A pár drobností někdy kamsi. Nu, co tedy dělat dále? On si pan Antonín zcela jistě poradí. Jako vždy.