Jak se zbavit Helenky

Jako komedie tenhle film za moc nestojí. Scénář Zdeňka Mahlera nabízel sice značné možnosti ale bohužel režisér Gajer to svou realizací úplně zazdil. Jen výkony našich předních herců (a to především Václava Vosky a Jana Libíčka) to drží jakžtakž nad vodou ale i s nimi je to sotva průměr.

Málo objevná zápletka, fádní dialogy, ve kterých to jiskří spíš méně než více. Nutný moralizující závěr. A přesto příjemné pokoukání na herce, kteří se mi nikdy neomrzí. A Jiřina Jirásková hned ve své první scéně podává svou definici tehdejšího rozhlasového zpravodajství, která je i na uvolněná 60. léta poměrně odvážná.

Jde o komorní příběh, kdy redaktorka vysílání pro ženy Viki, které ujel vlak, si vymyslí legraci z hlasatele Petříčka a namluví mu, že se jí on líbí a že jí při životě drží jeho charismatický hlas. Když ta legrace nabere obrátky, nasadí tomu korunu, když mu nabulíkuje, že plánuje sebevraždu. K jednomu úmrtí ve městě dojde a Petříček se dostane do pěkné šlamastiky...

Podle mého soudu to nemá vtip. Kromě odvážného začátku paní Jiráskové, který byl v té době na kriminál, se ve filmu nic podstatného neděje. Zápletka je dána sice hned zpočátku, ale mně přijde nevyužitá. Za celou půlhodinu jsem neviděl a neslyšel nic vtipného, a proto mně to přestalo zajímat. Film jsem ze zvědavosti dokoukal, ale jedním okem. Možná proto jsem vůbec nepochopil závěr, a pokud ano tak za něj snižuji hodnocení. Takže pro mne jde celkově o hodně podprůměrný snímek. 201111136907/6915