Život po životě

Určitě ne špatný film. Trojitá umně propletená dějová linka asi záměrně chvílemi trošku nepřehledná ale ne na škodu věci. Ale tempo je dost rozvláčné a ani herecky mi to nepřišlo nikterak mimořádné. Asi nejvíc se mi líbil Richard Kind jako Christos a pak doktorka v podání velezkušené Marthe Keller. Pro mě navíc téma, které mě jako pragmatického skeptika nijak neoslovuje i když připouštím, že je divácky atraktivní a svou sporností i dráždivé. Asi by si to zasloužilo aspoň o jednu hvězdu víc ale v mém hodnocení se odráží asi to, že od Clinta Eastwooda jsem čekal něco víc.

Marie, George a malý Markus - tři lidé, kteří se navzájem neznají, ale přesto mají něco společného, tři dějové linky, které se navzájem proplétají a směřují ke společnému konci... Film, pohrávající si s zajímavým, leč diskutabilním námětem komunikace se záhrobím mě celkem zaujal, i když jeho délka a rozvláčnost děje mi dala zabrat. Holt téma super, zpracování slabší. No, i to se stává a ani mistr Eastwood není vyjímkou. Na to, jak to s tím životem po životě doopravdy je, nám stejně žádný film, kniha ani nikdo jiný 100% neodpoví, na to si musíme počkat pěkně sami.

Pomalu plynoucí příběh, jehož tři linie se potkají až na samotném konci filmu. Hrdinové z každé části dostávají dost prostoru, aby si o nich divák udělal představu. Někdy dostávají prostoru tolik, že je pak člověk překvapen, když se ocitne zase jinde. Ale Clint nikdy nebyl standardní vypravěč, který by se řídil zavedeným. A je třeba také mu přičíst ke cti, že eliminoval počet mrtvých, což u něho nebývá zvykem. Úvodní scéna s tsunami působivá, Matt Damon obyčejný, až naivní chlapík od vedle, jeho bratr s ním slušně manipuluje, londýnská linie smutná, scéna v metru drsná. Celkově delší stopáž, trochu pokrátit by klidně šlo, ale budiž. Dodatek: TV Nova na svých stránkách uvádí mylnou informaci, že hrdina George odjíždí na londýnský veletrh knih a seznámí se tam se sympatickou Melánií, což je chybně. S Melánií se George seznámil na kurzech italské kuchyně v San Francisku, kde žil. V Londýně se seznámí právě s novinářkou Marií, která je tam na čtení své knihy, kterou napsala na základě svého zážitku v Thajsku. Tady jsem si to v perexu to dovolila opravit.

Pár filmů od Clinta Eastwooda jsem viděla, nikdy jsem nebyla jeho příliš velký fanoušek i když jako režisér je třída. Na Život po životě jsem se chystala opravdu dlouho a nakonec jsem se k němu dokopala, ale musím přiznat, že jsem z filmu příliš nadšená nebyla, takže se budu muset přidat k většině, která tímhle filmem nadšená příliš není. Jediné co mě na filmu zaujalo a bavilo byl Matt Damon, kterého mám moc ráda. Příběh nepovažuji za extra velké terno, i když se z toho mohlo vytřískat mnohem víc, ale bohužel se tak nestalo a tak je rázem průměrný film, který je únavný svou stopáží, která je rozhodně zbytečná.