Jan Kotěra

Český architekt a designér Jan Kotěra (1871-1923) se narodil v Brně. Absolvoval vídeňskou akademii, ateliér Otto Wagnera, velké osobnosti období vídeňské secese. Secesí byl ovlivněn i počátek Kotěrovy samostatné tvorby, například Peterkův dům na Václavském náměstí. Další období je charakteristické mísením vlivů secese a tradičních venkovských motivů. Za jeden z vrcholů jeho tvorby je považováno období kolem roku 1910, kdy vznikly právě návrhy vinohradských domů, ale i Urbánkův dům v Jungmannově ulici nebo Kotěrova nejvýznamnější realizace - monumentální budova muzea v Hradci Králové. V případě Laichterova domu byla účelem symbióza rodinného života a nakladatelské práce. Prostory k obojímu jsou oddělené, vnitřně však spojené dům prostupující halou s dekorativními vzory od Jana Preislera. Dům z počátků české moderny, pro kterou je typický, má režné zdivo, jeho vnitřní členění odráží i v jeho vnějším vzhledu, což bylo velmi pokrokové. Pro svou rodinu si Jan Kotěra navrhl a nechal realizovat vilu v Hradešínské ulici mezi historizujícími vilami architektů Josefa Bertla a Maxe Spielmanna. Vila má dokonale vyváženou asymetrickou kompozici z elementárních hranolů, díky fasádě členěné kombinací hrubé omítky a režného zdiva působí monumentálně. Její stylově čisté, útulné interiéry spolu se zahradou poskytovaly útulné zázemí Kotěrově šestičlenné rodině a dodnes ji obývají jeho potomci. Od svých 27 let zastával Jan Kotěra místo profesora na škole architektury Uměleckoprůmyslové školy. Hlásal pravdivost a účelnost architektury. Svou pedagogickou prací ovlivnil celou řadu později proslulých architektů. Mezi jeho nejznámější žáky patřili Mezi jeho nejznámější žáky patřili Josef Gočár, Otakar Novotný, Jaromír Krejcar nebo Kamil Roškot. Realizace svého návrhu budovy Právnické fakulty UK v Praze se již nedočkal. Dokument režiséra Theodora Mojžíše představuje tuto neopominutelnou osobnost české architektury i díla,která nám po ní zůstala zachována.