Jako nepoddajný plevel

Film, který vykazuje vysoké kvality a nese v sobě beze ztrát i po čase poselství odvahy žít, i když musí trpět. Herecké party jsou mimořádně zvládnuté a jako by žili v nich oba hlavní představitelé i něco ze svých životů.

Skvělá podívaná,J.Nicholson jako bezdomovec ,scény jak si zavazuje boty provázkem,vyzpovídává se na hřbitově a spoustu dalšího,dokonce i brečet ho uvidíte ve filmu ,jeho halucinace o duchách a spoustu dalšího a potom se objeví M.Streep která je výborná a se kterou se doplňují ,hodně povedené herecké výkony od profíků včetně dalších skvělích herců ve vedlejších rolích.

A je to tu zase! Jack Nicholson znovu exceluje a tentokrát ztvárnil postavu, která je poměrně složitá. Francis Phelan nese v sobě staré bolesti, viny i zklamání. Ze strachu se vzdal svého života a po uplynulých letech, navzdory probouzející se touze, nenašel dost odvahy, aby svůj návrat k rodině dokončil, čímž se jen potvrzuje krutý obraz jeho života mezi pobudy. Ztratí vše a uzavře svou mysl ve vzpomínce, která symbolizuje okamžik, jež mohl všechno změnit... velice působivý a nepříjemně mrazivý konec. V podobném duchu se nese celý snímek a člověk se při jeho sledování bojí, co se stane dál. Pokaždé, když hlavou prolítne myšlenka, že horší to být nemůže, stane se pravý opak - smutek, hořkost ztrát. A přesto v krátkých okamžicích je citelná naděje, víra ve splněná přání a zdánlivé štěstí.