Slipstream

Třetí snímek Anthonyho Hopkinse, který režíroval a který si tentokrát takřka udělal sám. Napsal k tomu scénář a stojí i za hudební stránkou. Co se týče námětu, těžko říci, jestli takhle náhodou nečerpal ze svých pracovních zkušeností. Příběh scénáristy, kterému se dějová linka svého scénáře začne proplétat s osobním životem je vcelku odvážný psychologický počin. I po vizuální stránce je snímek spíše pro filmové fajnšmekry než pro běžného diváka hledajícího u filmu spíše zábavu a odpočinek. Tady je děj, přímočarost postav a jejich charaktery, střih, návaznost scén a vůbec film jako celek velice matoucí a zmatkovitý, jehož složitost si vše uspořádat nutí diváka velmi zapřemýšlet nad každou situací. Anthony Hopkins zkrátka spojil psychologii s filozofií na pomezí vizuálního kontaktu reality s představivostí. A vtom aby se čert, pardon - běžný divák, vyznal. Ale jedno je přeci jen z filmu jasně patrné. Nikdo nejsme zcela normální.