Ten chlap je magor!

Když mi můj japonský spolubydlící nabídl, jestli s ním nechci zajít do kina na jeho nejoblíbenějšího režiséra Takešiho Kitanu, vůbec jsem nevěděl do čeho jdu. Film jsem z tohoto pro nás velmi vzdáleného souostroví viděl zatím jen jeden, a to "Sedm samurajů", kteří u mě ustáli dost dobře, tak jsem si řekl proč ne a vyrazili jsme. Dost mě překvapilo poloprázdné kino, přes to, že vstup byl zcela zdarma. Ale přestal jsem pátrat po lidech v sále a začal si všímat děje na plátně. Musím říct, že ze začátku jsem byl dost zmaten, jelikož se zde vyskytuje strašné množství postav a (teď nechci být rasista, xenofob ani nikdo podobný) všichni mongoloidní asiaté jsou pro mě prostě stejní, takže jsem se vůbec nevyznal v tom kdo je kdo. Děj už sice až tak zamotaný nebyl, ale přes to se jedná o úplně jiný styl natáčení, na který jsem si až do závěrečných titulků nestihl zvyknout. Chvílemi mi vše přišlo tak nudné a nepochopitelné, že jsem měl největší chuť zavřít oči a vše prospat, pak ale vždy přišla nějaká velmi zajímavá scéna (většinou akční, mírně komediálně laděná), která mě donutila být 100 % v pozoru. No a ten konec? To bylo fakt něco...

Takeši Kitano svým debutem jasně ukázal, kam jeho filmová cesta bude směřovat. Originální rukopis je cítit už zde, i když ještě chybí pořádný tempo, rytmus vyprávění a styl, který nadobro zúročil v pro mě nepřekonatelném Samuraji. Český název "Ten chlap je magor!" možná film vystihuje lépe, mně ale mnohem více sedí americký překlad "Violent Cop". Kitano si, jak je u něj obvykle zvykem zahrál i hlavní roli, v tomto případě policajta Azumiho, kterej se s nikým moc nepáře a pro kopanec nebo facku nejde daleko. Když mu banda překupníků drog unesou jeho sestru, tak se nasere ještě víc a bez zbytečných servítek si to jde s nimi vyřídit po svém. Kitanova poetika, snoubící se s brutalitou je tu už cítit, chybí jí však ještě jeho pověstná preciznost. Nejvíce mě uhranula hudba, ta kytarová melodie, prolínající se příběhem je naprosto kouzelná, nebo ten klavír se saxíkem, krásnej jazzík! To abych se zase porozhlédnul po soundtracku. Určitě bych ještě vypíchl remasterovaný obraz, který je na blůčku pastvou pro oči.

Takeshi Kitano a jeho režisérský debut. Místy až absurdní film s poměrně nedotaženým dějem, který se často neskutečně táhne. Hlavní hrdina, je pak klasický typ postavy, který se objevuje v pozdější Kitanově tvorbě podobného zaměření(Ohňostroj, Ve spárech yakuzy atd.).