Fame – cesta za slávou

Vysoké hodonocení patří filmu hlavnš za to, že si celou dobu udržel jednotnou koncepsi, nesklouzával přehnanš do romatiky, nebo dokonce do ještě jiných žánrů. Slyšela jsem, že je oceňován za realistický popis cesty vzniku umělců. Na to jsem se těšila a i když jsem nebyla zklamána, přesto jsem čekala, že to bude tak nějak podrobnější... Na druhou stranu to není při takovém množství postav možné - a abych řekla pravdu, absence 1 až 2 hlavních hrdinů a nahrazením vícerem hlavních sobě si rovných postav je zase vlkým plusem. Film je podle mne dobrý, leč malinko odtažitý. Jedná se v postatě o jakousi mozaiku příběhů, které se našim hrdinům staly v průběhu studia na konzervatoři... netroufám si tvrdit, zda to stačí, či ne...

Další z mnoha tanečních filmů, ale tenhle se do jisté míry liší od těch ostatních, sledujeme skupinu nadaných lidí ať už zpěvem, tancem, hrou na klavír nebo herectvím po dobu čtyř let na škole. Příběh se hodně soustředí na jednotlivé příběhy postav i když do hloubky úplně nejde, což mi trochu vadilo, když už se s tím začalo, tak to mělo být dokončeno, nevidíme jejich přílišnou snahu a dřinu, kterou vídáme v jiných filmech, film který se tváří, že půjde hodně do hloubky, ale nakonec z toho nic není. Herci jsou naprosto průměrní finále je tak nějak odbyté, průměrné bez nápadů a inovací, prostě nic nového pod sluncem, hudba zrovna taky za moc nestála, což je pro mě asi to největší mínus celého filmu.

Tak nevím co tímhle filmem nebo spíš dokumentem kdo sledoval. Zdlouhavé nudné monology, i velmi málo tanečních či hudebních vystoupení prohlubují pocit, že se opravdu jedná o dokument ze střední školy. Nuda, nuda, nuda.

Myslím si že to byla opičárna po lets dance, ale podle mě se tento film povedl rozhodně víc!