Jede, jede poštovský panáček

Rozmarný, prosluněný obrázek francouzské vesnice s galerií svérázných figurek, do něhož se s postavou Tatiho pošťáka nabourává ztřeštěný svět němé grotesky. Jeho Francois je neuvěřitelně pohyblivý, v jednom kuse sebou šije jak opička na špagátě. Zároveň je to ale prvotřídní zmatkař takže osvojit si kýženou americkou výkonnost a rychlost si přes svoje hyperaktivní předpoklady nedokáže a francouzská pohodička nakonec zase vítězí nad zaoceánskými inovacemi. Někdy je ta žánrová dvojakost trochu nesoudržná, ale samotné gagy jsou skvělé a pointa pošťákova marného snažení sympatická.