Tehilim

Název filmu označuje žalmy, písně či meditace připisované králi Davidovi, jež hrají důležitou roli v náboženství Židů, zejména těch hluboce věřících, jako je starý Shmuel. Jeho syn Eli je ve své víře vlažnější, zato má ale Shmuel oddaného učedníka ve starším vnukovi Menachemovi. Jednoho dne Eli odjede ráno do práce, porouchá se mu auto a muž poté záhadně zmizí. Menachem je přesvědčen, že dědeček má pravdu, když vidí jedinou naději v modlitbách. Nic nedbá na to, že matka, podstatně méně nábožensky založená, se chce se svým otřesem vyrovnávat v klidu a odmítá denní společné modlení s příbuznými. Dospívající chlapec tak horlivě naslouchá dědečkovým teoriím a kázání o správnosti chování, že za pomoci mladšího bratra začne dědečkovo učení o charitě a účinku modlitby převádět do praxe a udiví ho, že se setkává s nepochopením, ba dokonce odsouzením. Film o podobách judaismu, od militantního, který má pohotově na všechno odpověď, přes tolerantní, vycházející více z životní reality současnosti, až po laický postoj reprezentovaný matkou. (MFF Karlovy Vary, archív filmů)