Jedna kočka za druhou

Pořád ještě je to dobrý standard ale myslím, že se do toho pan Filip neměl pouštět. Tahle vyborná divadelní hra Jiřího Hubače (Dúm na nebesích) je skvělá látka pro divadlo nebo i televizní inscenaci ale ne pro film. Obsazení je velmi reprezentativní ale herecky mi to přišlo poněkud nevyvážené. Zatímco obě paní Jiřiny i Petr Nárožný koncertují, Václav Postránecký se se svou rolí už jen statečně pere a Václav Vydra se Simonou Postlerovou už vyznívají krajně nepřesvědčivě. Strhující atmosféru, kterou mělo divadelní provedení byste hledali marně.

Údajně byl film zrealizovaný za sedmnáct natáčecích dnů, což se na snímku trochu projevilo. Jinak vynikající obsazení, ale je jasné, že zážitek z divadle nikdy nenahradí filmové zpracování. Ale i tak je to koncert.

Do vinohradského divadla se kdysi na Dům na nebesích chodilo sedm let v kuse, což o něčem svědčí. Počátek devadesátých let nepřál českým filmům, jak ve vynaložených prostředcích, tak v přízni diváků. Přesto si myslím, že i když je dnes původní divadelní hra k dostání na DVD, Jedna kočka za druhou není v početné filmografii Jiřiny Bohdalové takovým průserem, jak se o tom tenkrát psalo a i já s odstupem času a zpětným pohledem na filmy z této i pozdější doby ji beru na milost.

Viděl jsem vinohradskou inscenaci a pak tenhle Filipův film. Nebyl jsem připraven na takhle podivný a kulhavý film. Výrazně pokulhával za divadelním zpracování. Stejně se vyjadřovali mnozí z mých přátel.