Nudo e selvaggio

Příběh značně pokulhává za svými předchůdci ze sedmdesátých let natočených na kanibalské téma. Např. "Cannibal Holocaust" nebo "Cannibal Ferox" (česky "Ženy od Hluboké vody"). Film spíše připomíná jakési dobrodružství napodobitele Indiany Jonese v amazonské džungli v podání hezounka Michaela Sopkiwa, herce z béčkového žánru. Také režisér Michele Massimo Tarantini se více proslavil a uplatnil jako tvůrce lechtivých italských komedií s Edwige Fenech (série o vnadné policistce, vojenské doktorce nebo taxikářce). Jestli ho k režii filmu kvalifikovala potřeba několika nahých scén dívek mezi kanibaly, tak to nebyla chyba. Scény gore nejsou až tak kruté jako v předchozích snímcích; snad pojídání srdce vojáka náčelníkem kanibalů nebo útok piraní. Celkově jde o podprůměr, pokud nezná divák konec, může být i v napětí, kdo z výpravy za dobrodružstvím zůstane nakonec naživu.