Osudové ženy

Příjemné překvapení od režiséra Bertranda Bliera a mých oblíbených herců Jeana Rocheforta a Jean-Pierra Mariella. Jako misogyna mě film potěšil. Chystal jsem se na "Calmos" několik let a nyní nelituji. Sice v originále, částečně francouzsky rozumím, ale s polskými titulky, což vyplnilo mezery. Útěk před ženami na venkov a život u dobrého jídla a pití s filosofickými disputacemi - jaká to blažená představa. Jenže všeho do času. A jak zpívá Mirek Hoffmann: Není všechno zlato, co se třpytí! Paul i Albert sice úspěšně unikají, ale svému osudu neujdou. Lékařské experimenty v závěru filmu a úplný konec na ostrově, kdy oba hrdinové uvíznou v obrovské vagíně, originální nápady. Bertrand Blier nezklamal a natočil opět jeden ze svých kontroverzních filmů tak, že se divák nemůže nudit. Navíc jsou oba herci v hlavních postavách v té nejlepší životní a herecké formě; je radost je sledovat.