Jen ho nechte, ať se bojí

Dobrá hudební komedie je jakousi poctou pro divadlo Semafor jež bylo v této době na vrcholu popularity. Bláznivá ale originální zápletka a ve své době špičkové obsazení. Helena Vondráčková je v té době česká top zpěvačka trio Šimek-Sobota-Nárožný je v té nejlepší formě a Vladimír Menšík jako nadčasový element takže co víc si přát obzvlášť když v epizodkách excelují Jiří Krampol či František Filipovský. Ideální odlehčovačka která myslím ani po letech nikoho neurazí.

Tohle je tak hloupý film, humor mi nepřijde nijak zvlášť vtipný; jen nápad zajímavý, ale zpracování...

Luděk Sobota už přes třicet let předvádí to, s čím začal v Jáchymovi, čili sklouzává k dlouholetému nudnému stereotypu. Zatímco v Šíleně smutné princezně Vondráčková zachránila svou roli mladistvým půvabem, tady už nezachraňuje ničím a její otřesné herectví lze srovnat snad jen s žalovatelnými výstupy Karla Gotta v jiných filmech. Hudba je nudná a infantilně moralizující texty úděsné. Přesto, až budu mít příležitost, znovu se na tenhle film rád podívám. Proč? Inu, to je jednoduché - protože mám rád Helenu Vondráčkovou:-)

Po Jáchymovi asi nej Sobotův film. Jeho kreace a přeřeky jsou prostě skvělé. V tomto je prostě nenapodobitelný a je škoda, že se projevil v tak málo filmech. I tento snímek splňuje mou normu pro oddech, až na ty písničky, ty ve filmu moc nemusím. Přesto jsem film viděl mnohokrát a doufám, že ještě uvidím.