Jen si tak trochu písknout

Z mého pohledu velice solidní film pro mládež, ve kterém tehdy sotva třicetiletý Karel Smyczek, už v jednom ze svých prvních celovečerních projektů ukázal, jak velký režijní potenciál se v něm skrývá. Z trojice tehdy dětských herců se dnes vytratil jen Dan Šedivák, ale tady zahráli všichni tři dost dobře!! Určitě jde o aspoň lehce nadprůměrnou záležitost, které bych osobně dal poctivých 65%.

Film mého mládí, který mne však nijak nezaujal. S odstupem času mu však nelze nepřiznat jisté kvality. Ani tento snímek nemá v podstatě pevný děj, je to spíše taková snůška drobných epizodek ze života školáků. Dětští i dospělí herci jsou prima.

„Soudružko učitelko! Kdyby šlo jenom o kouření, ale víte... já nevím, jestli to tady přede všemi tak můžu... naše Janička nechce pod sukně nosit kalhotky! Jenom trenýrky. Co se smějete, paní, víte jak je to nehygienické?! A víte proč nechce? Protože chlapci se prý dívají děvčatům pod sukně! No fuj!“ Jen tak si trochu zavzpomínat. Na dobu, kdy jsem si taky chtěl... jen tak trochu písknout. Zavzpomínat si spolu se Suchánkem, u kterého už tenkrát v dětství bylo zřejmé, že se z něj klube nejen velký lump, ale i velký komik. Navíc, což je samozřejmě opovrženíhodné a já ho za to rozhodně neobdivuji (no fakt ne!), Suchánek byl už za mlada starý prasák!

Zajímavý námět, ale samotný film tak trochu zapadl.