Jestli se rozzlobíme, budeme zlí

Při natáčení závěrečné velké rvačky utrpěl Terence Hill zranění, které si vyžádalo ošetření v nemocnici a šití na čtyři stehy. Může za to scéna, kdy se Hilla snaží jeden protivník zasáhnout maketou lavičky. Terence Hill se měl sklonit a zase narovnat. Hill se ale sklonil pozdě. Vyprávěl o tom v jednom rozhovoru. Zranění bylo i smolné, protože se scéna natáčela čtyřikrát, a třikrát s maketou lavičky. Když makety laviček došly, bylo rozhodnuto, že se záběr natočí s lavičkou skutečnou. A právě při čtvrtém opakování dostal Terence nešťastný přímý zásah.

Film byl i pro italské (domácí) diváky dabován, a to kvůli účasti zahraničních herců. Herce Donalda Pleasence a Johna Sharpa, jenž hrál šéfa bandy, namluvil v italské verzi jeden stejný herec.

V Německu získala komedie titul "Zwei wie Pech und Schwefel".

Postava psychiatra velmi připomíná slavného Sigmunda Freuda, co se týče chování a některých gest. Není to náhoda, byl to záměr scénáristů.