S borovou šiškou pod zády

Přelomový snímek, který odstartoval finskou novou vlnu a vyzkoušel možnosti řady experimentálních filmařských metod, vypráví o čtveřici studentů, kteří vyrazí z města na výlet pod stan. Panenská příroda se dočasně stává jevištěm pro osvobození od upjatosti a veškerých dobových společenských konvencí. Ve svém čtvrtém celovečerním filmu S borovou šiškou pod zády opustil Mikko Niskanen předchozí téma i období války a zaměřil se na zobrazení života i hodnot mládeže v době přelomových 60. let. Snímek se do dějin finské kinematografie zapsal jako první výstižný obraz mladých lidí a stal se kultovní myšlenkovou i uměleckou ikonou své doby. Přispěl rovněž k demytizaci téměř posvátných finských topoi: letní noci, přírody a venkova. Dva studenti a dvě studentky vyrážejí na stanový výlet. Únik z civilizace vnáší do jejich rozhovorů i jednání impulz k rozvolnění morálky, polemice s tradičními hodnotami (víra, domov) a k přehodnocení vztahů k zakázanému ovoci: alkoholu a sexu. Idylická příroda se ale zároveň stává katalyzátorem nezralých revolučních idejí a brzy dochází k procitnutí ze symbolického Ráje... Rozvolněný scénář je výsledkem hereckých i režijních improvizací - velká část dialogů, stejně jako psychologické profily postav se formovaly až při natáčení. To trvalo pouhé čtyři týdny (z nichž ten první navíc propršel). Celý štáb přitom bydlel společně v jednom domě a scény vznikaly vždy večer před dalším natáčecím dnem. Vynikající Niskanenovu práci s herci podtrhuje detailní kamera charakteristická častými detailními záběry tváří. Svým odvážným střihem a kompozicí obrazů i světel, stejně jako lyrickým a baladickým podtónem a pastorální scénou se film kloní k impresionistickému výrazu, který na tehdejší finskou kulturu - svázanou přísně realistickou tradicí - působil vpravdě revolučně. I proto se drama dostalo do nemilosti části soudobé kritiky, která odsoudila jeho přílišnou fragmentárnost, omezenost režisérovy představivosti a šokující erotické scény. U zobrazování mladé generace a její snahy o únik z upjaté společnosti zůstal Niskanen i v případě svých následujících dvou snímků Bezradní (Lapualaismorsian, 1967) a Asfalttilampaat (Asfaltové ovce, 1968), které vytvářejí k filmu S borovou šiškou pod zády působivý městský pandán. Michal Švec LFŠ 2015