Vláček kolejáček

Pro mě také jedna z nejhezčích vzpomínek na dětská představení. Je zajímavé, že když jsem později doprovázel své malé kluky na pásma pohádek, Vláček kolejáček měl stále mezi dětmi úspěch.

Když pominu opět vynikající animaci pod vedením Hermíny Týrlové, mě hlavně zaujaly "tváře" mašinek, jak dokázaly vyjádřit radost, údiv, smutek, strach.. Opět namluveno Karlem Högerem a jednoduše vyjádřeno, jak, proč a jestli jít za svým cílem. Výborný komentář Matematicka.

Krásné vláčky, velice sugestivní. Nejdřív mi to přišlo značně budovatelské (především pánové předávající si ochotně uhlí v čepicích, aby náhodou nebyl pracovní proces přerušen). Ale pak jsem si uvědomila, že toto napětí řešíme každý v každé době - jak moc jít za svými sny a jak moc se podřizovat druhým, jet "ve vyjetých kolejích" nebo si sami vyjíždět ty své. Možností interpretace je víc, a proto tento filmeček mohou vidět všichni: malí i velcí a pro všechny může být zajímavý.

Samozřejmě, že je film poznamenán svou dobou - ideologickými podtexty, že na "západ" se neutíká - z budovatelských zítřků - skončíte jedině v černém tunelu. Snímek patří ale ke klasice české animované tvorby, ať se námto líbí nebo ne. Reprezentuje v sobě výtvarný estetismus přelomu 50. a 60. let (Brusel Expo 58). Zachovává klasický pohádkový projev Karla Hogera - text mu napsal básník Frasntišek Hrubín. Umocněno expresivní hudbou Zdeňka Lišky a prvními elektronivkými varhany, které použil rovněž v Kybernetické babičce, nebo experimentálněji v Ikarie XB-1. Vláček kolejáček se tak stal jednou z prvních filmových dílek, který proslavil českou školu zlínského animovaného filmu, odkud vzešla nejen Hermína Týrlová, ale i Karel Zeman.