Basídž

I takovýto výrok může zaznít naprosto vážně, i o něm je možné vést rozsáhlé úvahy a diskuze. Íránský dokument Bassidji nás seznámí se zemí plnou mučedníků, kde každý, kdo stojí mimo tuto kategorii, je svým způsobem méněcenný. Je plný, na můj vkus až hodně intelektuální polemiky a filozofických rozmluv, které jej můžou znepřístupnit širšímu diváckému spektru. Vedou se zde rozhovory o různých aspektech islámu, které jsou sice nesmírně dlouhé, ale na druhé straně nutné k pochopení rozdílnosti našich kultur. Vznik tohoto dokumentu je záslužným činem a určitě by bylo zapotřebí podobných filmů více. Na druhou stranu je nutno přiznat, že právě tenhle je v některých sekvencích zdlouhavý až značně nad únosnou míru. Je známo, že méně někdy může znamenat více a dokážu si živě představit, že ne každý snese toto rozvleklé tempo po celé bezmála dvě hodiny a raději film vypne. Pak totiž celá myšlenka vzájemného poznání a snad i pochopení zabije sama sebe. Za svou osobu však tvrdím, že ty dvě hodiny nebyly zahozené.