Příběh lásky

Šťastná Marion si bere šťastného Pierra, a jako většina zamilovaných párů jsou i oni přesvědčeni, že jejich lásku nic nemůže ohrozit. A střihem se přenášíme o dva roky později, kdy pár stojí před rozvodovým soudcem. Dvě rozdílné interpretace uplynulého času, které zaznívají z úst pobledlých a zatrpklých manželů, nám dávají nahlédnout do historie rozpadu jejich vztahu, poznamenané sérií nedorozumění pramenících z rozdílného rodinného zázemí, rozdílnosti povah, mladistvého sobectví, střetu snů s realitou... Marion je gynekoložka, po svatbě nastoupila do svého prvního zaměstnání, zatím na zástup, ale právě ve chvíli, kdy začíná mít první úspěchy a dostává nabídku na trvalou smlouvu, přichází její manžel Pierre s novinkou: odstěhují se z Paříže do Provence, protože tam dostal skvělé místo uměleckého ředitele ve studiu animovaného filmu Magebox. Pierre, syn slavného spisovatele a nositele Goncourtovy ceny, dosud pracoval v nakladatelství, a neustále tu narážel na stín svého velkého otce: všichni, včetně Marion, ho považovali za "protekční dítě". Ani bydlení u Pierrových rodičů samozřejmě nepřispívalo k pocitu, že mladí manželé dokážou stát na vlastních nohou. V nové práci se Pierre osvědčí, Marion, která zůstala v domácnosti, se ale nudí. Rozhodnou se mít rodinu, jenže těhotná Marion se dozví o manželově nevěře, a odjíždí do Paříže, kde si nechá dítě vzít. Je rozhodnutá se s Pierrem rozejít, zasáhne ale její přítelkyně Helen, která Pierrovi namluví, že Marion potratila po pádu ze schodů. Pierre reaguje s tak něžnou láskou a účastí, že Marion nedokáže říct pravdu, a tak se vztah vleče dál, zatížený teď obapolnou zradou a lží. I Marion si vyzkouší nevěru s kolegou z nemocnice, ale pomsta není sladká. Pierre vydá o jejich vztahu velice úspěšný román, jeho bývalý kolega z nakladatelství ho však pomluví, že knihu ve skutečnosti napsal Pierrův otec, a Marion tomu uvěří. Zdá se, že už není cesta zpátky a oba končí před rozvodovým soudcem. Ale tady si poprvé řeknou všechno, co před sebou dosud zamlčovali a tajili... a protože pod popelem odcizení dosud doutná láska, dojde nevyhnutelně ke šťastnému smíření.