Boltec

Mladý spisovatel si pronajme byt, aby nalezl útočiště pro napsání své druhé knihy. Brzy však na něj začne doléhat nejen samota, ale také zvuky ze sousedního bytu. Svébytný televizní experiment, oscilující mezi realitou a fikcí, řeší existenciální otázku odcizení a využívá i prvky absurdního dramatu. Režisérská prvotina Wojciecha Smarzowského nazvaná Boltec vznikla v rámci projektu Divadelní studio 2. programu polské veřejnoprávní televize TVP. O inscenaci divadelní hry ale rozhodně nejde. Televize v době vzniku snímku umožňovala začínajícím filmařům realizovat v rámci tohoto zmíněného projektu své náměty. Tuto možnost využil i vystudovaný kameraman Wojciech Smarzowski a prvně zasedl do režisérské židle, aby natočil film nejen podle vlastního scénáře, ale i podle vlastních představ. Ústředního hrdinu televizního filmu ztvárnil krakovský literát a umělec Marcin Świetlicki. Ztělesňuje spisovatele M., který se nastěhuje do ponurého příbytku, aby měl klid na psaní své nové knihy. Jelikož má jeho nové dílo pojednávat o tom, co je bezprostředně blízko, stávají se sousedé, anebo možná jen jejich zvuky, s nimiž je konfrontován skrze stěny (hádky, domácí násilí i sterilní sex), hlavními protagonisty jeho vlastní knihy. Jejich osudy se navíc začnou prolínat s vlastní existencí spisovatele. Co je vlastně pravda a co fikce? Vždyť všechno je tak prapodivně propletené, pomotané a nevýrazné, stejně jako blekotání paní domácí... Osobitý filmový experiment testuje nové možnosti filmového vyprávění. Snímek byl sice natočen na klasický 35mm filmový pás, a přesto se ale do kinodistribuce nedostal. Nepomohlo ani jeho uvedení na prestižním Filmovém festivalu polských hraných filmů v Gdyni, ani cena za nejlepší polský snímek roku na festivalu Mládež a film v Koszalině. Boltec tak zůstal jen hybridním televizním projektem a jeho autor si na svůj skutečný filmový debut musel ještě několik let počkat. Již v tomto filmu lze ale vysledovat některé motivy, které jsou příznačné i pro Smarzowského pozdější tvorbu - provinční povaha mizanscény, alkoholická destrukce hlavních postav, projevy násilí. To vše tvoří nepříjemný obal, pod kterým se však skrývá daleko zásadnější poselství. V tomto případě otázka lidského odcizení a samoty. Petr Vlček LFŠ 2015