Železný opičák

Další maskovaný hrdina v řadě, kterého chudý lid vítá a ti bohatí se ho chtějí za každou cenu zbavit. Železný opičák se hodně srovnává s Robinem Hoodem či Zorrem a není divu. Společného toho mají více než dost. Zoufalá a nespravedlivá země, kde moc přebrala vládní korupce, potřebuje někoho, kdo, v tomto případě, ve stínu noci bojuje za spravedlivé zájmy chudých a utlačovaných. Nikdo neví kdo to je a odkud přichází, avšak jeho hrdinské činy z něj vytvořily legendu. Celé to má typický asijský šmrnc i se svými, jednoduše ironicky označenými, opičárnami, které doplňuje výborná choreografie bojových umění v akčních sekvencích. Avšak jednu bohapustou škodlivost to přesto má a tím je používání závěsných lan během natáčení. I přes rychlý akční střih, vytvářející patřičný švih, nelze nepřehlédnout naprostou nerealističnost pohybů po výskocích či pádech. Něco takového prostě daným scénám hodně podkopává nohy. Každopádně, příběh obsahuje, kromě výše zmíněné vládní korupce, také krásné ženy, šaolinské mnichy, spoustu akčních scén, ve kterých dominují ty na střechách, pojmenovávání bojových stylů, atd. A když se k tomu přidá groteskní humor, což jsou právě ty výše zmíněné opičárny, a nějakou tu dramatizaci, fanoušci tzv. wuxie si přijdou na své. Takže tajemný maskovaný hrdina, který bohatým bere a chudým dává, na asijský způsob. To nelze neshlédnout.

na úrovni akční pohádky, přesycený prázdným mlácením, rozbíjením kdečeho a samosebou létáním ve vzduchu. To má být jako všechno? Jo vlastně ještě něco: zcela cílená dehonestace (politicky nepřátelského) Tibetu. Ale koneckonců, proč ne: své diváky si ten snímek jistě najde. Důvod proč chci film vidět: 1) chci zjistit jak se řetízkem dá zakroutit meč do šroubovice 2) zajímá mě jak dvanáctiletý kluk zmlátí bandu dospělých pouličních grázlů deštníkem 3) také chci vidět jak hozená kulička prostřelí čepel 4) chci naučit sestru z ordinace efektivně sbírat recepty které rozfouká vítr 5) jo a ještě jsem neviděl vražedný brokátový rukáv.