Mezičas

Jiří Adamec v počátcích své režisérské kariéry vybíral to čemu se tehdy říkalo společensky závažná témata a v tomto případě to dopadlo docela dobře (jako skoro všechno co natočil na počátku 80.let). Chvílemi to sice trochu ztrácí tempo a zabředá to do zbytečně psychologických vod ale herecky je to dost dobré. Tou nejsilnější figurou na šachovnici je Vladimír Dlouhý. Hlavní postavou tohoto příběhu se mi zdá být on a ne Ivan Luťanský jak by se na první pohled mohlo zdát. Jiří Hubač jistě napsal lepší věci ale je to určitě minimálně hodně dobrý průměr.

V televizní inscenaci podle scénáře Jiřího Hubače tvoří herecké výkony hlavních představitelů podstatnou část úspěchu hry. I ve vedlejších rolích se představí takoví herci jako Josef Vinklář, Jiří Bartoška nebo Karel Heřmánek. Konflikt otce a syna sebou ani nenese dobový soicalistický otisk.

Protože Venda Benda (Ivan Luťanský) neudržel ruce v kapsách, šel pomoci muži, kterého si vzali do parády na nádraží chuligáni, oba potom musela odvézt sanita. A kdo byl potrestán, samozřejmě on, i když dostal jenom podmínku, k tomu sportovní distanc na celý rok za zneužití boxerské kvalifikace. Nyní jej mladší brácha Michal, může potkat na ulici, jak stěhuje nábytek do auta. Rozešel se se svou ženu Sylvou a může litovat, že poznal tchýni paní Horáčkovou, která shání advokáty, jak by jej zašlápla do podlahy, on ji dluží velkých 20 tisíc. To by mu ani tolik nevadilo, více jej bolí, umřela maminka, táta si našel jinou ženu, jeho odstavil na vedlejší kolej. Jediný, kdo se snaží navázat s ním spojení, je brácha, který se mu snaží pomoci. Jde o krásný příběh rodiného dramatu, skvělý Ivan Luťanský, sekundují mu Petr Haničinec, Vladimír Dlouhý a boxující mlátička Jiří Krampol...

Děs. Těžká filosofie. Občas padne myšlenka. Někdy i moudrá. Jinak nuda. Nuda až za hrob. I herci se nudili. Nebrat. Hnus „hudba“.